Kongresovému centru hrozí krach
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Společnost Kongresové centrum Praha (KCP) nedokáže splácet dluhy a hrozí jí krach. Praha, která je stoprocentním vlastníkem společnosti, proto zřejmě bude muset prodat část nemovitostí, které KCP patří.
Samotné Kongresové centrum si ale chce ponechat. Novinářům to dnes řekl radní Milan Richter (ODS). Dluhy i s úroky jsou kolem 1,9 miliardy korun. Na dotaz ČTK řekl, že finanční situace nijak neohrozí akce, které se mají v Kongresovém centru uskutečnit.
KCP má dluhy podle Richtra splatit do roku 2014, nyní je ale schopno splácet maximálně úroky. Hlavní město si proto nechalo zpracovat posudek, který měl nastínit další možnosti společnosti. „Závěrem bylo, že v dubnu 2010 dojde ke krachu, pokud nezačneme něco dělat,“ uvedl Richter.
Rada města se v úterý shodla na tom, že nejlepším řešením situace by mohl být prodej hotelu Holiday Inn, přilehlých pozemků a byznysového centra KCP. V úvahu připadá také prodej kombinovaný s pronájmem. Dalšími možnostmi, které posudek navrhoval, bylo uhrazení dluhu hlavním městem nebo samotný krach společnosti. „Nechceme ale přijít o budovu Kongresového centra, je důležitá pro pořádání kongresů,“ poznamenal Richter.
KCP se podle Richtra zadlužila v 90. letech především v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Hlavní město chce proto vyzvat vládu, aby se splácením dluhu pomohla. „Dluhy nevznikly špatným hospodařením. Už v roce 2005 bylo jasné, že Kongresové centrum nebude schopno dostát svým závazkům,“ upozornil Richter.
Radní dodal, že KCP dosahuje ročně ztráty asi 70 milionů korun. Největší problémy v hospodaření má přitom hotel, který má z minulosti některé nevýhodné smlouvy.
Podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury se město propadlo kvůli nečinnosti Prahy v propagaci v počtu velkých mezinárodních kongresů až na 13. místo na světě. Ze statistik Mezinárodní kongresové asociace vyplývá, že v Praze bylo loni uspořádáno 74 velkých mezinárodních kongresů, zatímco například v roce 2003 se v Praze konalo 79 kongresů, uvedl Okamura.
„Zatímco u většiny jiných zahraničních měst počet kongresů každoročně trvale stoupá, v případě Prahy je tomu přesně naopak,“ uvedl Okamura. Kongresoví turisté jsou přitom celosvětově nejlukrativnější skupinou turistů, jejich průměrná útrata bývá jednou tak vysoká než běžného turisty, dodal.
KCP se zadlužilo v letech 1998 až 2000, kdy byl rekonstruován bývalý Palác kultury. Podle Prahy původní dohoda předpokládala, že náklady na rekonstrukci ve výši tři miliardy korun budou kryty z jedné třetiny státem, z další třetiny Českou národní bankou a z poslední části hlavním městem. Nakonec byla rekonstrukce uhrazena pomocí dluhopisů ve výši 55 milionů eur a společnost KCP si musela vzít ještě úvěr od konsorcia bank ve výši 900 milionů korun. Společnost se musela podle Prahy zaručit tím, že zastavila ve prospěch státu veškerý nemovitý majetek.
Bývalý Palác kultury byl otevřen v roce 1981. Šlo o jednu z největších staveb svého druhu v Evropě. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall. V září 2000 prošla stavba zátěžovou zkouškou v podobě výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO.
Zdroj: Finanční noviny
