Mobbing
štítek Zaměstnání čtení na 2 minuty
Už jste si někdy dali otázku: „Mám odejít z práce kvůli kolegům?“ Pokud ano, možná jste se mohli setkat s mobbingem. Tímto termínem se označuje druh rafinované šikany na pracovišti. Používal ho původně etolog Konrád Lorenz a popisoval jím chování zvířat, která si chrání své území. V současné době mobbingem označujeme úmyslné intrikování a šikanování ze strany spolupracovníků. Mnozí lidé užívají místo pojmu mobbing šikana.
Šikana se ale vyskytuje v primitivnějších společenstvích (vojna, škola) a je průhlednější. Pokud někdo znepříjemňuje někomu systematicky život alespoň jedenkrát týdně po dobu půl roku, může se jednat o mobbing. Samozřejmě, že názory na tuto definici se liší, berme ji proto mírně s rezervou. A jak se mobbing projevuje? Ve čtyřech fázích. V první fázi přicházejí první útoky, schválnosti, tzn. mobber šíří o oběti pomluvy, zadržuje jí přístup k informacím, zatím ale nijak plánovaně. Pak následuje přechod k mobbingu a systematický, když to nazveme trochu prudčeji, psychoteror. Veškeré schválnosti jsou připravované s cílem oběť zlikvidovat. Ve třetí fázi dochází ke konkrétnímu napadání ze strany personálu nebo vedoucích pracovníků. Oběť bývá označována jako „černá ovce“, ne-li vulgárnějšími výrazy. Přichází vyhrožování výpovědí a mobbing dostává jakési požehnání od vedení. V posledním stupni je cíle dosaženo, oběť se dopouští těch chyb, které jí zpočátku byly neoprávněně vytýkány, a opouští zaměstnání.
Předpokládá se, že až 20% sebevražd může být uskutečněno z důvodu mobbingu na pracovišti. Mobbing připravuje své oběti o sebevědomí, a to i na delší dobu. Obranou proti mobbingu je včasná prevence a informovanost. Oběť se musí začít bránit hned zpočátku. Pokud nepomůže klasická obrana (vzepření se), je vhodné kontaktovat odborníka. Pomoct by (teoreticky) mohly také odbory.
Vztahy na pracovišti jsou téměř stejně důležité jako vztahy v rodině. Pracovní vztahy zvyšují efektivitu práce. Většina firem se soustředí spíše na komunikaci směrem ven z firmy, hlavně s klienty, což je samozřejmě také důležité. Ale správné vedení by se mělo věnovat i vztahům mezi svými podřízenými. Vedoucí pracovníci hrají důležitou úlohu. Pokud si např. myslí, že konflikty na pracovišti zvyšují kreativitu a chtějí, aby podřízení mezi sebou soutěžili, jsou to špatní manažeři. Špatné pracovní prostředí je vždy vizitkou nadřízeného. Jeho hlavní úloha je udržovat klid a pořádek na pracovišti. To vyžaduje velkou dávku asertivity a taktu. V nepříjemném prostředí se nepracuje dobře a věčné soupeření začne po čase vyčerpávat.
