Renesance atomové energie
štítek Studium čtení na 3 minuty
V nejrůznějších médiích se objevují zprávy, že spousta zemí plánuje další výstavbu jaderných elektráren. Dokonce některé země (jako třeba Itálie), které svůj jaderný program dávno zastavili, uvažují o jeho obnovení. S tím se ale také množí staré obavy, které vždy jadernou energii provázely; dodnes není uspokojivě vyřešena otázka jaderného odpadu a jeho možné zneužitelnosti při výrobě atomových bomb, a také díky Černobylu přestalo mnoho lidí důvěřovat v celkovou bezpečnost této technologie.
První jaderná elektrárna byla spuštěna v Sovětském svazu 27. června 1954 (Obninsk). Výkon této elektrárny byl pouhých 5 MW. První skutečně komerčně využívaná jaderná elektrárna byla uvedena do provozu ve Velké Británii v roce 1956 (Calder Hall v Sellafieldu), celkový výkon byl již 50 MW (později byl zvýšen na 200 MW). Spojené státy dostavily své první komerční jaderné elektrárny v roce 1957. Od té doby celkový objem atomové energie prudce stoupal. Zatímco v šedesátých letech minulého století jaderné elektrárny vyprodukovaly 1 GW elektrické energie, koncem 70. let to bylo již 100 GW a koncem 80. let 300 GW. Ale pak se vývoj znatelně zpomalil; v současnosti jaderné elektrárny vyprodukují energii o celkovém objemu 372 GW. Může za to z velké části ztráta důvěry veřejnosti v atomovou energii, právě kvůli strachu z katastrof (že takové katastrofy jsou možné, přesvědčily veřejnost havárie v Three Mile Island roku 1979 a především Černobylu roku 1986), obavám ze škodlivosti radioaktivního záření a také otázka jaderného odpadu.
I tehdejší Československo se připojilo k zemím s jadernými elektrárnami, a to roku 1972, kdy byla postavena elektrárna ve slovenských Bohunicích. V roce 1985 začala být do provozu uváděna elektrárna v Dukovanech. Temelín byl dokončen až začátkem tohoto století. Nyní je v České republice v provozu 6 reaktorů (4 v Dukovanech a 2 v Temelíně), které vyprodukují 3472 MW elektrické energie, což činí skoro třetinu naší celkové spotřeby.
Hlavní faktory, které přesvědčily většinu zemí o znovuoživení jaderného programu, jsou především předpokládané rapidní zvýšení spotřeby elektrické energie (podle některých odhadů by tato spotřeba měla být v roce 2030 až zdvojnásobena). Jako další důvod může být také obava z vypotřebování fosilních paliv a dále taky větší šetrnost jaderných elektráren k životnímu prostředí. Navíc mnohé studie ukázaly, že atomová energie je v poměru k ceně nejefektivnější. Jako poslední faktor můžeme uvést snahu o energetickou soběstačnost.
V současnosti je na světě na 439 jaderných reaktorů, které vyrobí energii o objemu 372 GW. Avšak toto číslo by se mělo brzy zvýšit. Již nyní je ve výstavbě dalších 34 reaktorů, které by měly vyrobit takřka 28 GW elektrické energie a plánuje se dalších 81 reaktorů (to by znamenalo dalších 81 GW). Ale ani to není vše. Mnohé země zatím jen uvažují o výstavbě dalších 223 reaktorů, které by představovaly 200 GW elektrické energie. Pokud se podíváme podrobněji na jednotlivé země, tak největší atomové ambice má Čína, které nyní má pouhých 11 reaktorů a 5 staví, avšak plánuje postavit dalších 26 a uvažuje o dalších 88 reaktorech, čímž by vyrobila více než 100 GW. Další dvě země, ve kterých je jaderný průmysl na obrovském vzestupy jsou Spojené státy a Rusko. Rusko má 31 reaktorů a staví jich dalších 7, v plánu je dalších 7 a navrhuje postavit ještě 18 reaktorů (avšak oproti Číně by vyrobilo pouze kolem 50 GW energie). USA mají v současnosti nejvíce jaderných reaktorů za všech, a to 104 (to je skoro dvojnásobek oproti Japonsku a Francii, které jsou další jaderné mocnosti), sice momentálně žádný reaktor nestaví, ale plánují stavbu dalších 7 a uvažují navíc ještě o 25 reaktorech, čímž by se přiblížily výrobě 150 GW. Z toho všeho lze jasně vidět, že řeči o jaderné renesanci nejsou ani v nejmenším přehnané, avšak stále ještě nejvíce záleží na vědcích těchto zemí, jak si poradí s bezpečnostními riziky jaderné energie (pokud vás zajímají přesné statistiky počtu nynějších i budoucích reaktorů v jednotlivých zemích, doporučuji se podívat na tento odkaz: www.world-nuclear.org/…eactors.html).
