Výnosy největších penzijních fondů loni klesly těsně nad nulu
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Největší penzijní fondy přinesly klientům za rok 2008 výnosy těsně nad nulou, větší zhodnocení měly pouze fondy Generali se dvěma procenty, Allianz se třemi procenty a Aegon se 3,5 procenta.
O rok dříve byly výnosy mezi 2,2 až 3,2 procenta. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytla poradenská firma Partners.
Velké penzijní fondy za rok 2008 připsaly nebo připíší výnosy v rozmezí nula až 0,6 procenta, řekl hlavní analytik Broker Consulting Martin Novotný. Podle něj je to dáno především negativním vývojem na trhu akcií i dluhopisů v loňském roce.
Nejvyšší výnos 3,5 procenta získají podle Novotného klienti Aegon penzijního fondu, ale za cenu výrazných dotací ze strany akcionáře, což není dlouhodobě udržitelná strategie. Navíc fond vykázal již druhým rokem účetní ztrátu. Zbylými dvěma fondy jsou Allianz a Generali penzijní fond, které připisují výnosy tři, respektive dvě procenta. Dokázaly to díky konzervativnějšímu investování, kdy během roku 2008 měly zanedbatelný podíl akcií a výrazně větší díl státních dluhopisů než velcí hráči, dodal.
Výsledky penzijních fondů za minulý rok neovlivnila ani tak situace na kapitálových trzích jako snaha některých z nich rychle pokrýt chybějící kapitál a snížit vysoké náklady příštích období, míní analytik Partners Tomáš Prouza. Typickými příklady jsou podle něj vedle fondů AXA a ING také fondy ČSOB, které klientům připsaly téměř nulové zhodnocení. Velmi nízké zhodnocení zvolila i řada dalších penzijních fondů.
„Postup penzijních fondů tak dokazuje, že penzijní spoření se vyplatí pouze kvůli státnímu příspěvku a příspěvku zaměstnavatele, jinak je na tvorbu úspor na důchod pro mladší a střední generaci naprosto nevhodné,“ upozornil Prouza.
Současná legislativa ukládá penzijním fondům povinnost garantovat klientům každoroční výnos, což se odráží i na portfoliu, které je v případě penzijních fondů velice konzervativní, vysvětlil analytik společnosti AWD Lukáš Buřík. Zvláště loni byly penzijní fondy nuceny v zájmu udržení finanční stability zbavovat se rizikovějších nástrojů, a tedy i budoucích výnosů.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu pokračuje koncentrace, z původních 44 fondů jich zbylo deset. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění již převyšuje 60 procent práceschopných v Česku, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících.
Zdroj: Finanční noviny
