MMF – Mezinárodní měnový fond
štítky Měnová politika Politika čtení na 3 minuty
Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund – IMF) by se dal nazvat také ekonomickou poslední pomocí. Tato pomoc oslabeným ekonomikám spočívá především v nastolení velkých finančních reforem a ekonomických úspor. Vznik MMF se datuje na 22. červenec 1944 schválením Článků dohody na měnové a finanční konferenci v Bretton Woods v USA. Články dohody podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž tento základní dokument upravující poslání a fungování fondu vstoupil v platnost. Samotná organizace vnikla v květnu 1946 jako součást poválečných rekonstrukcí. Vlastní finanční operace Fondu byly zahájeny 1. března 1947. Společně s MMF vznikla i jeho sesterská organizace Světová banka.
Ke vzniku MMF však vedla už meziválečná ekonomická krize ve 30. letech 20. století. V této době, kdy po krachu na Newyorské burze zkrachovaly významné světové ekonomiky, byl vznesen návrh na založení organizace, jež by vytvořila globální ekonomický systém, který by byl schopný čelit i velkým ekonomickým depresím.
Struktura MMF:
Výkonný sbor – tvoří ho 24 zvolených nebo dosazených výkonných ředitelů. Osm členských států (Čína, Francie, Japonsko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, USA a Velká Británie) má právo na jednoho výkonného ředitele, dalších 16 ředitelů zastupuje jednotlivé skupiny států. Hlavním úkolem výkonného výboru je hodnocení vývoje hospodářství jednotlivých států, prosazování politiky doporučené MMF atd. Schůze výkonného výboru se konají třikrát týdně.
Sbor guvernérů – nejvyšší orgán MMF zastupující jednotlivé členské země. Guvernéři a jejich zástupci bývají většinou ministry financí či řediteli centrálních bank jednotlivých států. Sbor guvernérů je oprávněný určovat výši členských kvót (objem kapitálu, který musí každá členská země zaplatit), přijímat nové členy MMF a přidělovat tzv. Zvláštní práva čerpání. Schůze Sboru guvernérů probíhají zpravidla jednou ročně
Vnitřní výbor – má 24 guvernérů, je rádcovským orgánem Sboru guvernérů.
Generální ředitel MMF – volí ho Výkonný výbor na pětileté funkční období. Účastní se setkání Sboru guvernérů, Vnitřního výboru a Výboru pro rozvoj a dohlíží zhruba na 2700 zaměstnanců této organizace. Ředitel MMF má nezanedbatelný vliv na politiku, programy a vlastní činnost organizace.
Výbor pro rozvoj – společný orgán MMF a Světové banky. Zabývá se situací v rozvojových zemích, je tvořen 24 členy, kteří jsou většinou ministry financí či rozvoje členských států. Za hlavní cíl si MMF klade usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže.
Cíle:
- dočasně zpřístupňovat své zdroje členům majícím potíže s platební bilancí
- napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů
- podporovat devizovou stabilitu
- zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů
- podporovat mezinárodní měnovou spolupráci
- usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
Zvláštní práva čerpání
V rámci výkonu své úlohy zavedl MMF tzv. Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR). SDR jsou mezinárodní rezervní měnou, která byla zavedena MMF v roce 1969 k zajištění potřebné výše mezinárodních rezerv, odpovídající aktuální potřebě mezinárodního obchodu – SDR mělo doplňovat úlohu tehdejších rezervních aktiv (zlato, USD).
SDR představují pro své držitele aktivum, zvýšení jejich devizových rezerv. MMF je oprávněn vytvořit a přidělit SDR členským zemím MMF, které se na operacích s SDR zúčastní – tj. účastníkům tzv. Správy zvláštních práv čerpání (k poslední emisi SDR došlo v roce 1981). Účast není povinná, ale naprostá většina členských zemí se na činnosti Správy SDR podílí. SDR jsou přidělovány v závislosti na výši členských kvót.
Doposud IMF emitoval 21,4 mld. SDR, tj. cca 32 mld. USD (poslední emise se uskutečnila v období 1978–1981). Hodnota SDR je určována denně, je tvořeno košem čtyř hlavních měn – EUR, GBP, JPY a USD. Složení tohoto měnového koše je každých pět let přezkoumáno, aby byla zajištěna reprezentativní úroveň vah jednotlivých měn v měnovém koši.
Ekonomická „léčebná kůra“ používaná MMF se zdá být často velice tvrdá. MMF například po vládách zadlužených zemí často požaduje snížení dotací do neefektivních průmyslových odvětví a restrukturalizaci ekonomiky. Důsledkem těchto požadavků bývá velice často sociální neklid, protože dotované zboží a služby se velice zdražují. V průběhu restrukturalizace však MMF poskytuje dočasné výpomocné půjčky, aby země vydržela bez větších problémů do doby, kdy bude možné zajistit dlouhodobější financování.
