Družstva

Základní principy

Obchodní zákoník dále upravuje podmínky založení, správy a zániku družstva. Uvádí, že družstvo je právnická osoba, která musí mít nejméně 5 členů, zakládají-li jej fyzické osoby, anebo alespoň 2 členy, pokud se jedná o osoby právnické. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Zapisovaný základní kapitál (tj. základní kapitál, který se zapisuje do obchodního rejstříku) musí činit nejméně 50 000 Kč. Obchodní zákoník též stanoví orgány družstva, mezi něž patří členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a další orgány družstva podle stanov.

Historie družstev

Vznik družstev spadá do 19. století. První družstvo vzniklo v anglickém Rochdalu v roce 1847. V roce 1895 byl založen Mezinárodní družstevní svaz, jež si kladl za cíl sjednotit principy družstev na celém světě. Vývoj družstev v Čechách je velmi podobný světovému vývoji. První družstvo v českých zemích, Pražský potravní a spořitelní spolek, vzniklo též v roce 1847. Družstva se v Čechách těšila velké oblibě a tak v roce 1873 stát přijetím zákona deklaroval legislativní rámec družstev a jejich existenci ve výrobě, obchodě a službách. Největšího rozmachu dosáhla družstva v období 1. republiky, kdy v téměř každém podnikání byla zakotvena aspoň jedna družstevní myšlenka. Koncem roku 1945 tvořila družstva 10 % maloobchodního obratu. Rozvoj družstevnictví byl násilně přerušen po roce 1948, kdy došlo ke znárodnění družstev a družstevnictví bylo včleněno do státem kontrolovaného systému plánovaného hospodářství. Většina družstev byla v období socialismu přesunuta na venkov, kde hrála poměrně důležitou roli. Po roce 1989 během procesu demokratizace a transformace došlo k podstatným změnám i v družstevnictví. Bylo třeba znovu se vrátit k mezinárodním družstevním standardům, k plnému uplatňování tradičních družstevních principů a respektování družstevních hodnot. Všechny tyto zásady byly v roce 1992 zakotveny v Obchodním zákoníku. Družstva se též účastnila privatizace a restituce, v letech 1992 – 1993 bylo družstvům prodáno 24 tis. provozoven za 34 mld. Kč.

Typy družstev

Družstva lze charakterizovat dle různých kriterií. Hlediskem, které se používá u nás je činnost družstva, podle které se družstva člení na spotřební, výrobní a zemědělská. Obchodní zákoník vymezuje zvlášť bytové družstvo, které charakterizuje jako „družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů“. Dále se budeme věnovat spotřebním družstvům, která představují důležitý prvek v maloobchodní síti České republiky.

Spotřební družstva

Spotřební družstva se orientují na maloobchodní činnost s koncepčním zaměřením na prodej potravinářského a nepotravinářského zboží každodenní potřeby. Jsou sdružena do Svazu českých a moravských spotřebních družstev, který hájí zájmy členských družstev ve vztahu ke státním orgánům, reprezentuje je doma i v zahraničí. Před rokem 1948 zaujímala spotřební družstva důležité postavení. V roce 1937 bylo v ČSR 151 spotřebních družstev, která vlastnila 2360 prodejen. Před listopadem 1989 jich na území Československa působilo 300 a měla 25 % podíl na trhu. Dnes je jich asi 70 s 5 % podílem na trhu. Po roce 1989 zaznamenal vývoj maloobchodního obratu spotřebních družstev výrazný pokles (v roce 1990 činil 58 mld. Kč, v roce 1995 pouze 23,5 mld. Kč). Od roku 1996 však můžeme pozorovat opětovný růst. V roce 2005 bylo dosaženo téměř 25,8 mld.Kč maloobchodního obratu. Stejně tak se rapidně snížil počet prodejen, která patří družstvům, a to z původních 16 tisíc na současných 3090 jednotek, tj. o více než 80 %. Z celkového množství 9 tisíc hostinců, restaurací a hotelů mají družstva v současné době již jen 257 provozoven, z toho 222 v pronájmu. Mezi nejvýznamnější maloobchodní řetězce tvořené družstvy patří COOP DISKONT, COOP TUTY, COOP TIP, COOP TEMP, COOP TERNO a COOP STAVEBNINY.

Inna Sarkisyan