Země EU pokračují v plánech na podporu ekonomik
štítky Osobní finance Politika čtení na 5 minut
Vlády jednotlivých členských zemí Evropské unie včetně české přijímají a dolaďují plány na podporu svých ekonomik, které se v globální finanční krizi dostávají do útlumu a některé i do těžké recese. Opatření zahrnují zvýšené veřejné výdaje, snížení daní, podporu některým ohroženým odvětvím a kroky například na podporu zaměstnanosti.
Rekordně vysoký „balíček“ na podporu ekonomiky minulý týden schválila německá vláda kancléřky Angely Merkelové, která se původně k podobným plánům stavěla neochotně. Dvouletý plán dosahuje objemu 50 miliard eur (asi 1,4 bilionu Kč), ovšem rekordní v celém poválečném období bude kvůli němu i letošní deficit veřejných financí.
Opatření přitom představují už druhý takový soubor, který má podpořit největší ekonomiku eurozóny. V novém balíku chce německá vláda ekonomiku podpořit hlavně investicemi do infrastruktury. Počítá také s určitým snížením daní a pomocí automobilkám. I tak je ale německý „balíček“ v poměru k velikosti ekonomiky jen zhruba třetinový proti stimulačnímu plánu amerického prezidenta Baracka Obamy v hodnotě 819 miliard dolarů (17,9 bilionu korun), který na konci ledna schválila Sněmovna reprezentantů.
Podobně opatrně jako Německo přistupovala k plánům na stimulaci ekonomiky i česká vláda. Ta po diskusích se svou Národní ekonomickou radou vlády (NERV) připravila opatření na podporu zaměstnanosti, investic do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Zároveň například hodlá usnadnit přístup firem k penězům.
Ministr financí Miroslav Kalousek se s členy NERV už shodl na snížení DPH u restauračních služeb z 19 na devět procent. Mezi klíčové návrhy patří také dočasné slevy firmám na odvody ze sociálního pojištění. Už minulý týden vláda schválila novelu zákona o investičních pobídkách. Finanční vyčíslení chystaných opatření zatím není známo. Návrhy se nyní rozpracovávají v jednotlivých ministerstev a do několika dnů by ministři měli vypracovat konkrétní legislativní a exekutivní návrhy, ke kterým se NERV bude znovu vyjadřovat.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ustanovilo osmičlennou expertní skupinu, která má navrhnout opatření na oživení domácího automobilového průmyslu a navazujících odvětví. Například příspěvek na pořízení nového auta výměnou za vyřazení starého z provozu se ale zatím do balíčku opatření nedostal. Podle vicepremiéra Alexandra Vondry by EU měla mít na obnovu vozového parku plán společný a vyzval evropskou komisi, aby takový plán připravila.
Kromě toho podnikatelé, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty, by mohli uplatňovat odpočet daně při nákupu jakéhokoli nového osobního auta. Dosud si mohli daň odečítat jen u aut vybavených pevnou mřížkou. Umožnit to má pozměňovací návrh k vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, který dnes v Poslanecké sněmovně přednesl poslanec KDU-ČSL Ladislav Šustr. Jak ale potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob, jde o ministerský návrh, který poslanec Šustr vznesl po dohodě s ministerstvem.
Na Slovensku vláda Roberta Fica již v listopadu schválila téměř tři desítky opatření, která mají pomoci překonat důsledky globální finanční krize na ekonomiku země, která nedávno přijala euro. Týkají se například budování dálnic, čerpání fondů Evropské unie, podpory malých a středních podnikatelů či energetiky. Opatřením proti dopadům finanční krize se nyní v zemi věnuje speciální Rada pro hospodářskou krizi.
Minulý týden se slovenská vláda dohodla, že k udržení růstu ekonomiky a zaměstnanosti vynaloží z letošního rozpočtu 332 milionů eur (zhruba 9,3 miliardy Kč). Finance chce Bratislava získat snížením státní spotřeby, což by ovšem znamenalo, že o fiskální stimulaci nejde, protože do ekonomiky by tak nepřišly peníze navíc. Premiér Robert Fico však nedávno připustil, že na zmírnění důsledků krize kabinet vyčlení finance, se kterými v letošním rozpočtu nepočítal.
V pondělí Fico představil nový balík opatření, který obsahuje veřejné investice, zjemnění pravidel investičních stimulů nebo nižší daně, hlavně pro lidi s nižšími příjmy. Návrhy několika opatření na podporu zaměstnanosti, na které státu plánuje vynaložit 132,78 milionu eur (asi 3,1 miliardy Kč), v pondělí už vláda schválila.
Rakouská vláda plánuje vyčlenit na povzbuzení ekonomické konjunktury v zemi dvě miliardy eur (téměř 56 miliard Kč). Zhruba z poloviny jsou peníze určeny na státní garance úvěrů a na urychlení výstavby a modernizace komunikací. Kromě toho chce vláda posílit i podporu stavebního spoření. Zhruba jedna miliarda eur je určena na záruky bankovních úvěrů pro malé a střední podniky. Další téměř miliarda eur pak bude věnována v průběhu čtyř let na urychlení některých projektů rozvoje infrastruktury. Kromě toho vláda plánuje také urychlit daňové reformy, což by v letošním roce mohlo snížit daňovou zátěž poplatníků o 2,2 miliardy eur (zhruba 62 miliard Kč).
Plánu na povzbuzení ekonomického růstu předcházel v Rakousku „balíček“ pomoci bankovnímu sektoru v sumě zhruba 90 miliard eur (asi 2,52 bilionu Kč). Tento program zahrnuje přímé státní investice do bank, statní záruky a posílení garance vkladů.
Polská vláda Donalda Tuska minulý týden schválila souhrn opatření, která mají v přežití krize pomoci zejména firmám. Schválené kroky mají zvýšit bezpečnost na úvěrovém trhu a zároveň pobídnout banky k půjčování peněz na investice. Firmy také dostanou zálohy na peníze z Evropské unie.
Zatímco jiné země se snaží podpořit své ekonomiky dodatečnými veřejnými výdaji, polská vláda v úterý rozhodla, že v letošním rozpočtu naopak ušetří 19,7 miliardy zlotých (asi 121 miliard Kč). Rozpočtové škrty jsou ještě vyšší, než Varšava původně signalizovala.
Maďarsko by mělo přeskupit rozpočtové položky v hodnotě kolem bilionu forintů (96 miliard korun) tak, aby podpořilo ekonomiku snížením daně z příjmu i sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Premiér Ferenc Gyurcsány rovněž minulý týden vyzval ke zrušení mimořádné čtyřprocentní daně pro podniky a nejbohatší lidi, takzvané solidární daně. Zdůraznil však, že výpadky v rozpočtových příjmech musí být plně kompenzovány.
Maďarsko je v rámci východní Evropy považováno za zemi nejvíce ohroženou světovou finanční krizí, a to kvůli vysoké závislosti na půjčkách ze zahraničí. Země díky tomu získala od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropská unie půjčku 25,1 miliardy dolarů (zhruba 5,5 bilionu Kč).
Italská vláda dnes schválila plán pomoci automobilovému sektoru a dalším průmyslovým odvětvím v celkové hodnotě přes dvě miliardy eur (56 miliard korun). Stát chce podle vládního zdroje agentury Reuters přispět 1500 eury (zhruba 42.000 korun) těm, kdo se zbaví starého automobilu a koupí si nový, jenž bude ekologičtější. Hodlá rovněž poskytnout daňovou úlevu na nákupy elektrospotřebičů a nábytku v hodnotě přes 10.000 eur.
Hodnota opatření týkajících se pouze automobilového průmyslu by se podle zdroje měla pohybovat od 1,2 do 1,3 miliardy eur. Italský premiér Silvio Berlusconi uvedl, že výrobci automobilů byli vyzváni, aby na oplátku za státní pomoc zachovali své továrny v Itálii. Dodal, že opatření by mohla letos zvýšit spotřebitelské výdaje až o procento hrubého domácího produktu.
Zdroj: Finanční noviny
