Co říkají samotné banky?

V rámci rozšíření záběru ankety, server www.bankovnipo­platky.com oslovil samotné banky a požádal je o názor na tuto anketu, respektive o jejich volbu nejabsurdnějšího bankovního poplatku. Na první pohled se to může zdát jako zajímavý experiment, ptát se samotných bank, které poplatky vybírají, jaký z poplatků považují za nesmyslný.

Ze 14 oslovených bank a finančních ústavů odpovědělo 12. Dvě banky nereagovaly (KB) a nebo se nechtěly ankety zúčastnit (Citibank). Odpovědi letos banky pojaly zejména jako prezentaci výhod a obhajobu své poplatkové politiky a zamyšlení se nad cenou (poplatkem) ve vztahu ke kvalitě služeb. Některé banky vysloveně nevybraly nejabsurdnější poplatek, ale pojmenovaly ten, který zrušily na podnět svých klientů (Raiffeisenbank – změna trvalého příkazu přes internetbanking) či takový poplatek vůbec nevybírají (Cetelem – vedení úvěrového účtu, Česká spořitelna – poplatek za připsání úroku, za zjištění zůstatku přes bankomat či internetbanking, ČSOB – poplatek za připsání úroku, za vložení variabilního/spe­cifického symbolu do příkazu k úhradě, za účetní položku). Jinak pojala odpověď snad jedině mluvčí mBank, která nominovala hned dva poplatky (za připsání úroku a za účetní položku) a zároveň konstatovala, že mBank neúčtuje žádný z absurdních poplatků, které jsou v popředí hlasování.

V součtu hlasování mluvčích bank a vyjmenování poplatků, které jejich banka neúčtuje a tudíž jsou z jejich hlediska absurdní by zvítězily poplatek za účetní položku (v hlasování zatím 6. místo), za připsání úroku (3. místo) a za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě (5. místo). Zajímavé je, že představitelé bank kromě jedné výjimky (P. Plocek, HSBC) nezmínili jeden ze dvou suverénů letošního ročníku ankety – poplatek za nadměrný vklad a za vklad na přepážce.

Odpovědi tiskových mluvčí bank:

Tomáš Kofroň, Raiffeisenbank

Nechci si přihřívat svou polívku a zvolit poplatek, který na rozdíl od konkurence neúčtujeme. Důležité především je, že klient má možnost volby – někomu vyhovují nízké poplatky, jiný požaduje kvalitní a plnohodnotné služby, další klade důraz na kvalitu a bezpečnost internetového bankovnictví či ojedinělé služby, které jinde nedostane. Klienti by si tak při výběru účtu měli sestavit žebříček svých priorit a podle nich pak vybírat svůj účet. Pokud budou s určitým poplatkem nespokojeni, vždy mohou zvolit jinou banku, která tento poplatek nepoužívá. Případně může navrhnout své bance, aby zmíněný poplatek neúčtovala. U nás klienti nejčastěji kritizovali poplatek za změnu trvalého příkazu přes internetové bankovnictví, proto od 15. prosince tento poplatek neúčtujeme.

Martin Malý, Cetelem

Společnost Cetelem rozvíjí průhlednou politiku poplatků spojených s produktovým portfoliem. Klient je s poplatky seznámen v úvodních rozhovorech, kdy žádá o osobní půjčku Cetelem či vydání kreditní karty AURA PLUS příp. i u dalších produktů; detailní sazebník je zároveň umístěn na webových stránkách společnosti tj. www.cetelem.cz. Snažíme se vycházet našim klientům maximálně vstříc, a proto neúčtujeme například žádné poplatky za vedení úvěrového účtu. V rámci bankovních i nebankovních institucí jsme tak jedni z mála, kteří nabízí klientovi právě nulové poplatky za vedení úvěru a klient tak může ušetřit i stovky korun ročně. V některých případech neúčtujeme ani poplatek za poskytnutí úvěru (záleží na historii klienta). Pokud potřebuje klient změnit některé náležitosti svého úvěru, i za tuto úpravu smluvních podmínek neplatí ani korunu. Držitelům našich kreditních karet nejen že vydáme, ale i zablokujeme ztracenou či odcizenou kartu, či dokonce znovu vydáme novou – opět za nulový poplatek. Totéž je i se zasláním nového PINu. Klientům neúčtujeme v prvním roce ani roční poplatek za vedení karty. Pokud v druhém roce vyčerpá více než 30 tisíc korun ze své karty, neplatí rovněž ani korunu za poplatek (v opačném případě 150 korun).

Richard Hajduk, LBBW Bank CZ

Pro mě osobně je nejabsurdnější poplatek – za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě. Jde o standardní údaje doplňující platbu a slouží k její identifikaci, navíc z pohledu transparentnosti by platby měly být těmito symboly označené vždy. Kristýna Havligerová, Česká spořitelna Poplatky, které účtujeme, jsou opodstatněné. Naše poplatková politika je dlouhodobě transparentní a férová, klienti vědí, za co platí. Jsou však poplatky a ve Vašem výčtu se vyskytují, které nám připadají neopodstatněné a neúčtujeme je. Neliší se nijak od našeho vyjádření začátkem roku. Jde například poplatek za připsání úroku nebo poplatek za zjištění zůstatku přes bankomat či internetbanking.

Denisa Salátková, Poštovní spořitelna

Při pohledu na seznam poplatků se mi jako absurdní jeví poplatek za elektronický výpis (už kvůli tomu, jak se banky v poslední době předhání, která je ekologičtější – takže tahle služba by měla být pro klienty co nejatraktivnější). Hlasovala bych pro tento poplatek. Zároveň ale musím dodat, že poplatek je prostě cena za službu, takže hodnocení jeho absurdity mi v mnoha případech přijde trochu přehnané. Navíc u klientů by při výběru produktů neměly rozhodovat jen poplatky, ale také například funkčnost účtu, důvěryhodnost banky a široká dostupnost, která je například u Poštovní spořitelny díky distribuční síti ČP bezkonkurenční. Tomáš Pavlík, UniCredit Bank Bankovní poplatky byly, jsou a v nějaké podobě i nadále budou. Uznávám právo každé banky stanovit si vlastní poplatkovou politiku tak, aby vyhovovala bance a nevzbuzovala negativní pocity u klientů.

Vendula Žaloudíková, Fio

Absurdní mi přijde poplatek za vedení internetbankingu. V současné době, kdy jsou internetové transakce cenově zvýhodněny oproti transakcím realizovaným na pobočce a jako takové propagovány, totiž nápadně připomíná známé úsloví „nechci slevu zadarmo“. Petr Žibřid, Volksbank CZ Všechny poplatky uvedené v sazebníku Volksbank považujeme za oprávněné a jejich výši za přiměřenou – výše poplatků je stanovena tak, aby reflektovala skutečné náklady, které bance v souvislosti s poskytováním příslušných služeb vznikají. Nabídka služeb Volksbank a Volksbank SHOPů je široká a strukturovaná tak, aby si z ní každý klient mohl vybrat přesně ty produkty, které jsou pro něj vhodné a bude je využívat.

Pavla Renčínová, mBank

Téměř všechny poplatky, které se letos ocitly na „blacklistu“, se zdají být v dnešní době neuvěřitelné. A některé ještě neuvěřitelnější. Na výherní listinu bych ovšem nominovala poplatky za připsání úroku a za účetní položku. Vydělat mizivé procento z vkladu na běžném účtu a to si poté ještě ponížit o poplatek… holý nesmysl, napadne asi ty klienty, kteří jej „musejí“ pravidelně platit. Popravdě řečeno nemusejí… Odvažuji se říct, že žádný z poplatků, které se umístí na stupních vítězů v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek, mBank nemá. A je úspěšná. Jaké to je, žít bez zbytečných bankovních poplatků, koneckonců ví už 180 tisíc lidí v České republice.

Markéta Dvořáčková, GE Money Bank

Absurdních poplatků se nejen v bankovnictví najde jistě celá řada. Pokud bych ale měla vybrat z Vámi nabízeného seznamu ten nejabsurdnější, volila bych poplatek za účetní položku. V současné době vládnou bankovnictví balíčky typu „all inclusive“ zahrnující řadu služeb v rámci jediného měsíčního paušálu. Účtování poplatku za účetní položku tedy považuji za zbytečné. Je to jako kdybyste se vydal na zájezd „all inclusive“ a žil v přesvědčení, že po zaplacení ceny tohoto zájezdu již žádné další poplatky platit nemusíte. Na místě byste ale zaplatil za to, že se vám hotelový recepční vůbec věnuje a vydá vám klíče od pokoje, za to, že vám pokojská vymění ručníky nebo za to, že vás číšník v hotelové restauraci laskavě obslouží… Podobně vnímám i poplatek za účetní položku. Zúčtování účetní položky by mělo být pro banky samozřejmé a součástí nabízeného balíčku služeb každodenního bankovnictví.

Ivo Měšťánek, ČSOB

Bankovní poplatky jsou cenou za konkrétní produkty či služby. Důležité jsou především dva faktory – kvalita poskytovaných produktů či služeb a transparentnost. U běžného účtu si lze pod pojmem kvalitní představit zejména nabídku plně pokrývající klientské potřeby, širokou síť poboček a bankomatů, kvalifikované bankéře, sofistikované internetové bankovnictví nebo dostupnost navazujících (např. úvěrových) produktů. Transparentnost znamená, že je u služeb či produktů předem zřejmé, jaká je cena a parametry. Například u balíčků k běžnému účtu jde o vymezení, jaké služby v sobě obsahuje zdarma a v jakém množství. Za závadné bychom tak měli považovat zejména poplatky, které by byly nějakým způsobem skryté či zdvojené. Z Vámi nabízeného přehledu poplatků nenajdete u ČSOB například poplatek za připsání úroku, poplatek za vložení variabilního (specifického) symbolu do příkazu k úhradě či poplatek za účetní položku.

Petr Plocek, HSBC

V případě, že přesně definujeme, co je nadměrný vklad, například depozitum v rozmezí od 500 tisíc do 2 milionů korun, tak podle mého názoru považuji za méně šťastné rozhodnutí zpoplatnění nadměrného vkladu těchto finančních prostředků. Navíc na českém trhu existuje již segment movitějších klientů, kteří jsou navíc za vyšší vklady finančních prostředků naopak zvýhodňováni a většinu poskytovaných služeb mají zcela bez poplatku. Domnívám se, že tímto způsobem by neměl být „trestán“ klient, který chce vložit své finance do banky. Samozřejmě, že banky mají svá přesná pravidla, která zamezují vkládání prostředků z nejistých zdrojů nebo omezení množství hotovosti na pobočce, a tato ustanovení musí být taktéž respektována. Za absurdní lze považovat bankovní poplatek za přijatou platbu a možná nejabsurdnější ve své celé podstatě je poplatek za připsaný úrok, protože banku nic nestojí a je to jen pokuta za to, že klient má peníze a dostává úroky.

Patrik Nacher