Hospodářská krize změnila priority českého předsednictví EU
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Hospodářská krize, která v posledních měsících zasáhla celý svět, dopadla i na ekonomické priority českého předsednictví EU, které začíná na Nový rok.
Zatímco původně Češi chtěli zejména odstartovat debatu o reformě rozpočtu Evropské unie a měli se věnovat i změnám ve finančních službách, krize určila, že Česko bude především dohlížet na zavádění opatření, jež by měla vést k oživení evropské ekonomiky.
Praha bude koordinovat provedení záchranného plánu pro ekonomiky členských zemí, na němž se počátkem prosince v Bruselu shodli šéfové států a vlád EU. Z národních pokladen a z rozpočtu EU by se unijnímu hospodářství mělo dostat finanční injekce zhruba 200 miliard eur (více než pět bilionů korun). Zda se peníze k postiženým sektorům ekonomiky skutečně dostanou, bude do značné míry záležet právě na Česku. Podle mnohých přitom s úspěšností celé akce bude stát či padat úspěch českého předsednictví.
„Myslím, že způsob, jakým bude české předsednictví spolupracovat se členskými státy a evropskými institucemi při organizaci evropské odpovědi na ekonomickou krizi, je zřejmě nejdůležitějším prvkem předsednictví,“ řelů v prosinci při rozhovoru s českými novináři předseda Evropské komise José Barroso.
S rolí České republiky v době ekonomické krize v EU je smířený i premiér Mirek Topolánek. Již na listopadovém mimořádném summitu evropské sedmadvacítky tvrdil, že to bude právě Česko, kdo bude zavádět jednotlivá opatření proti krizi do praxe. Žádnou všeobjímající regulaci prý ale čekat nelze. „Je třeba něco udělat, ale zaznělo z mnoha úst, že je třeba nejdřív identifikovat jasné příčiny krize, a ne dělat riskantní řešení, která by situaci spíš komplikovala, než ulehčila,“ řekl premiér.
Nejrůznější finanční injekce budou mít zcela určitě dopad na národní rozpočty a dost možná i na ten unijní, který by se měl ovšem do budoucna výrazně změnit. Pokud vše půjde podle původního plánu, debata o jeho reformě odstartuje také za českého předsednictví.
Načasování ovšem bude do značné míry souviset s tím, kdy Evropská komise zveřejní takzvanou Bílou knihu, tedy dokument, který vytyčí nejproblematičtější oblasti. Je nejvýš pravděpodobné, že Bílá kniha spatří světlo světa na začátku příštího roku, tedy v době, kdy se Češi chopí předsednictví EU. Česká vláda pak bude muset přijít s vlastním stanoviskem a ujmout se moderování celé diskuse, která podle diplomatických zdrojů ČTK neskončí dříve než v roce 2010.
Časově daleko náročnější práce však české diplomaty čeká v oblasti finančních služeb. Během pouhých tří měsíců, které budou od začátku roku 2009 zbývat do konce funkčního období Evropského parlamentu, musí přivést ke schválení celou řadu směrnic a předpisů. Jde přitom o značně složitá témata, mimo jiné o kapitálovou přiměřenost.
Spíše okrajovou záležitostí, která má ovšem vždy velký mediální ohlas, bude zveřejnění nových projekcí stárnutí populace, jež rovněž vychází na dobu, kdy Češi unii povedou. Evropská komise na základě projekcí rozděluje jednotlivé země do skupin podle rizikovosti veřejných financí. Česká republika přitom v posledním hodnocení skončila v nejrizikovější skupině spolu s dalšími pěti státy EU.
Zdroj: Finanční noviny
