Jsou Češi stále největšími simulanty v Evropě? Nemocnost konečně klesá!

Zpřísnění přineslo výsledky: Nemocnost klesla o 20 %

Je zřejmé, že zpřísnění výplaty nemocenské, které platilo od začátku roku, prokazatelně snížilo nemocnost. Za první tři dny totiž nemocní nedostávali vůbec žádné nemocenské dávky. Krátkodobé pracovní neschopnosti, kterými si dříve mnoho zaměstnanců nahrazovalo dovolenou jako výhodnější formu uvolnění z práce, se výrazně omezily. Od počátku roku až do června se tak nemocnost snížila o 20 %. Jedná se tak o nejvýraznější pokles nemocnosti v historii ČR.

Společně se snížením nemocenské působilo na snížení nemocnosti i zavedení poplatků ve zdravotnictví. Za návštěvu lékaře tak pacienti musí zaplatit 30 Kč. I když se nejedná o vysokou částku, mnoho simulantů poplatek od návštěvy lékaře odrazuje.

Jsme nemocný národ?

Ještě před rokem jsme patřili k nejnemocnějším národům na světě. Především z pohledu počtu dní, které jsme doma prostonali. Nadprůměrně nemocní jsme byli i přesto, že se neustále zvyšoval standard zdravotnictví a prodlužoval se věk dožití. Zatímco v loňském Češi prostonali v loňském roce průměrně 34 dnů, v Německu tomu bylo pouhých 19 dnů. Stejně tak v dalších sousedních zemích.

Zajímavé je, že po zrušení části zákona Ústavním soudem, kdy byly zrušeny 3 dny nemoci bez nemocenské, nemocnost opět prudce narostla. A to i přesto, že se jednalo o letní, prázdninové dny, která nepřináší žádná výrazná zdravotní rizika.

Kolik nás všechny vysoká nemocnost stojí?

Vysoká nemocnost způsobuje snížení příjmů, nejen přímo nemocnému člověku, ale i jeho zaměstnavateli i celé ekonomice. Dopad na své peněženky vidí každý z nás na svém příjmu za měsíc kdy byl nemocný. V celkových číslech však přišli zaměstnanci za celý rok dohromady o 4,2 mld. Kč.

Ačkoliv zaměstnavatelé zatím nenesou přímé náklady spojené s nemocenskou, dopady na jejich hospodaření jsou značné. Pokud tedy nepřijde průměrných 7 – 9 % zaměstnanců do práce z důvodu nemoci, musí za ně zaměstnat adekvátní náhradu. Ne vždy je možné na takto omezenou dobu najmout brigádníka a tak musí firmy uměle zvyšovat zaměstnanost a nabírat zaměstnance, kteří nemocné nahradí. V roce 2007 tak vysoká nemocnost způsobila firmám škody více než 45 mld. Kč.

Firmy budou od roku 2009 nahrazovat stát

Od příštího roku pomohou státu s nemocenskou i firmy, které ji budou nemocným vyplácet. Od 1. 1. 2009 bude zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy za dobu prvních 14 dní trvání pracovní neschopnosti. Za to se mu sníží pojistné. Takovouto úpravu, která do budoucna výrazně zatíží podnikatele především administrativně odmítá dlouhodobě Hospodářská komora.

„Takové opatření by citelně postihovalo zejména malé podnikatele, kteří by náročnost na zpracování náhrad mzdy a zvýšenou administrativu spojenou s vystavováním podkladů pro výpočet nemocenských dávek museli promítnout do částek na zpracování mzdové agendy“ zdůrazňuje Petr Kužel.

Češi jsou prostě unikátní

Zajímavé je, že v zemi jako je Dánsko marodí o polovinu méně lidí než v České republice přesto, že zde mají zaměstnanci nárok na dávky ve výši 100 % svého platu. Češi, ačkoliv neměli tři dny nemoci vůbec placené, přesto vykazovali vyšší nemocnost než občané Dánska, Švédska, Norska a dalších zemích. Češi jsou prostě unikátní v mnoha věcech a nemocnost je jednou z nich. Situace se však pomalu zlepšuje.

Největší motivací k novým změnám v oblasti nemocenské ze strany státu je ale především další snaha ušetřit finanční prostředky státnímu rozpočtu. A poměrně radikální změny skutečně přinesly nezanedbatelné úspory. Od začátku roku bylo na nemocenských dávkách ušetřeno téměř 3 mld. Kč.

K dalším úsporám opět dojde příští rok, kdy budou opět zavedeny první tři dny pracovní neschopnosti bez peněz. Uvidíme, jak se s touto situací vypořádá Ústavní soud, pokud bude věc znovu rozhodovat.

Zdroj: www.mojepoplat­ky.cz

Miroslav Zeman