Jak zvýšit zaměstnancům mzdy a přitom ušetřit?

štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty

foto: Dům financí

Chcete zvýšit zaměstnancům plat a nemuset za to státu odvádět daně? Poměrně snadným řešením jsou zaměstnanecké výhody nebo také benefity. Taková odměna je výhodnější pro zaměstnavatele i zaměstnance než navýšení platu nebo mzdy…

Zaměstnavatel může zahrnout některé výdaje na benefity do nákladů a zaměstnanec je zvýhodněn v případě benefitů o to, co by musel ze mzdy odvést do státní pokladny a pokladny zdravotních pojišťoven. Stále oblíbenějším a rozšířenějším se v tomto směru stávají příspěvky zaměstnavatele na kapitálové životní pojištění a penzijní připojištění.

Přispěje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům na životní pojištění, může tento výdaj uplatnit jako daňově uznatelný náklad až do výše 8 000 Kč ročně u každého zaměstnance. Navíc z příspěvku neplatí sociální a zdravotní pojištění. Vznikne mu náklad 8 000 Kč a zaměstnanec získá celých 8 000 Kč, protože pojistné zaplacené zaměstnavatelem je osvobozeno od daně z příjmu a to až do maximální výše 12 000 Kč. Státu tak nikdo nic neplatí.

Nutné je však splnění následujících podmínek:

  • musí se jednat o soukromé životní pojištění,
  • zaměstnavatel musí hradit částky pojistného pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění,
  • pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k rovozování pojišťovací činnosti na území České republiky,
  • smlouva obsahuje podmínku sjednání výplaty pojistného nejdříve po 60 kalendářních měsících a současně ejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnance.

Příspěvkem na penzijní připojištění si zaměstnavatel také sníží své daně. Může tento výdaj uplatnit jako daňově účinný náklad až do výše 3% vyměřovacího základu hrubé mzdy zaměstnance. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je osvobozen od daně z příjmu zaměstnance až do výše 5 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podstatnější však je, že jak u zaměstnavatele, tak i u zaměstnance, příspěvek na penzijní připojištění v jakékoliv výši nepodléhá platbám ani sociálního ani zdravotního pojištění.

Následující příklad ukazuje, kolik může zaměstnavatel ročně uspořit na nákladech, pokud se rozhodne zaměstnanci přispívat na životní pojištění a penzijní připojištění a jakou roční úsporu získá zaměstnanec.

Pří Příspěvek zaměstnavatele na penzijním připojištění ve výši 465 Kč a na životním pojištění ve výši 666 Příspěvek zaměstnavatele na penzijním připojištění ve výši 465 Kč a na životním pojištění ve výši 666 měsíčně (465 + 666 = 1 131), při hrubé mzdě 15 500 Kč:
Zaměstnavatel
formou mzdy PP a ŽP
Měsíční navýšení vyměřovacího základu zaměstnance 1 131 Kč 1 131 Kč
sociální a zdravotní pojištění 396 Kč 0 Kč
daně z příjmů právnických osob 0 Kč 0 Kč
celkové náklady zaměstnavatele 1 527 Kč 1 131 Kč
Úspora zaměstnavatele na 1 zaměstnance za měsíc + 396 Kč
Úspora zaměstnavatele na 1 zaměstnance za rok + 4 750 Kč
Zaměstnanec
formou mzdy PP a ŽP
Měsíční navýšení vyměřovacího základu zaměstnance 1 131 Kč 1 131 Kč
sociální a zdravotní pojištění - 141 Kč 0 Kč
daně z příjmů fyzických osob – 188 Kč 0 Kč
čistého příjmu zaměstnance 801 Kč 1 131 Kč
Navíc pro zaměstnance měsíčně + 330 Kč
Navíc pro zaměstnance ročně + 3 958 Kč

Jak je vidět, systém finančních zaměstnaneckých výhod se vyplatí oběma a proto jej v současné době využívá již drtivá většina velkých firem a mnoho menších a středních podniků.

Jana Petrasová

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí