Jak zvýšit zaměstnancům mzdy a přitom ušetřit?
štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty
Chcete zvýšit zaměstnancům plat a nemuset za to státu odvádět daně? Poměrně snadným řešením jsou zaměstnanecké výhody nebo také benefity. Taková odměna je výhodnější pro zaměstnavatele i zaměstnance než navýšení platu nebo mzdy…
Zaměstnavatel může zahrnout některé výdaje na benefity do nákladů a zaměstnanec je zvýhodněn v případě benefitů o to, co by musel ze mzdy odvést do státní pokladny a pokladny zdravotních pojišťoven. Stále oblíbenějším a rozšířenějším se v tomto směru stávají příspěvky zaměstnavatele na kapitálové životní pojištění a penzijní připojištění.
Přispěje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům na životní pojištění, může tento výdaj uplatnit jako daňově uznatelný náklad až do výše 8 000 Kč ročně u každého zaměstnance. Navíc z příspěvku neplatí sociální a zdravotní pojištění. Vznikne mu náklad 8 000 Kč a zaměstnanec získá celých 8 000 Kč, protože pojistné zaplacené zaměstnavatelem je osvobozeno od daně z příjmu a to až do maximální výše 12 000 Kč. Státu tak nikdo nic neplatí.
Nutné je však splnění následujících podmínek:
- musí se jednat o soukromé životní pojištění,
- zaměstnavatel musí hradit částky pojistného pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění,
- pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k rovozování pojišťovací činnosti na území České republiky,
- smlouva obsahuje podmínku sjednání výplaty pojistného nejdříve po 60 kalendářních měsících a současně ejdříve v roce dosažení věku 60 let zaměstnance.
Příspěvkem na penzijní připojištění si zaměstnavatel také sníží své daně. Může tento výdaj uplatnit jako daňově účinný náklad až do výše 3% vyměřovacího základu hrubé mzdy zaměstnance. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je osvobozen od daně z příjmu zaměstnance až do výše 5 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podstatnější však je, že jak u zaměstnavatele, tak i u zaměstnance, příspěvek na penzijní připojištění v jakékoliv výši nepodléhá platbám ani sociálního ani zdravotního pojištění.
Následující příklad ukazuje, kolik může zaměstnavatel ročně uspořit na nákladech, pokud se rozhodne zaměstnanci přispívat na životní pojištění a penzijní připojištění a jakou roční úsporu získá zaměstnanec.
| Pří Příspěvek zaměstnavatele na penzijním připojištění ve výši 465 Kč a na životním pojištění ve výši 666 Příspěvek zaměstnavatele na penzijním připojištění ve výši 465 Kč a na životním pojištění ve výši 666 měsíčně (465 + 666 = 1 131), při hrubé mzdě 15 500 Kč: |
|---|
| Zaměstnavatel | ||
|---|---|---|
| formou mzdy | PP a ŽP | |
| Měsíční navýšení vyměřovacího základu zaměstnance | 1 131 Kč | 1 131 Kč |
| sociální a zdravotní pojištění | 396 Kč | 0 Kč |
| daně z příjmů právnických osob | 0 Kč | 0 Kč |
| celkové náklady zaměstnavatele | 1 527 Kč | 1 131 Kč |
| Úspora zaměstnavatele na 1 zaměstnance za měsíc | + 396 Kč | |
| Úspora zaměstnavatele na 1 zaměstnance za rok | + 4 750 Kč |
| Zaměstnanec | ||
|---|---|---|
| formou mzdy | PP a ŽP | |
| Měsíční navýšení vyměřovacího základu zaměstnance | 1 131 Kč | 1 131 Kč |
| sociální a zdravotní pojištění | - 141 Kč | 0 Kč |
| daně z příjmů fyzických osob | – 188 Kč | 0 Kč |
| čistého příjmu zaměstnance | 801 Kč | 1 131 Kč |
| Navíc pro zaměstnance měsíčně | + 330 Kč | |
| Navíc pro zaměstnance ročně | + 3 958 Kč |
Jak je vidět, systém finančních zaměstnaneckých výhod se vyplatí oběma a proto jej v současné době využívá již drtivá většina velkých firem a mnoho menších a středních podniků.
