Ekonomika (strana 64)

Jestliže v době nejhorší krize a se skeptickým viděním budoucnosti nejen u nás, ale i v celé EU rezonoval tehdy názor o ztracené dekádě, jež nás má čekat, či o tom, že návrat k tempům růstu před krizí je zejména v případě zemí střední a východní Evropy těžko dostižný, nyní se zdá, že kráčíme po zcela opačné ekonomické cestě.

Jestliže mělo být po posledním červencovém týdnu jasněji v tom, kdy FED (poprvé od roku 2006) zvedne sazby, tak není. Růst HDP byl sice po tradičně slabém prvním čtvrtletí v tom druhém lepší, necelých 6 desetin procenta mezikvartálního růstu je však nemastný, neslaný výsledek. Trh práce se dále zlepšuje a nezaměstnanost je, alespoň dle oficiálních měřítek, poblíž plné zaměstnanosti. Minulý týden ve svém prohlášení po zasedání FED řekl, že mu pro zvýšení sazeb stačí vidět „nějaké“ dodatečné zlepšení trhupráce a „rozumná“ jistota, že se inflace ve střednědobém horizontu dostane ke 2%.

Firmy s vyšším podílem žen v rozhodovacích pozicích mívají podle odborníků vyšší zisky a lepší hodnocení na burze. Ženy tak firmě vydělávají více peněz, samy však přitom mají na stejné pozici plat o 22 procent nižší než muž. A když česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) chtěla prosadit směrnici o čtyřicetiprocentním podílu žen v dozorčích radách, narazila. I vláda nápad zamítla. Ekonomičtí experti i vedení českých firem blahodárnost dostatečné přítomnosti žen v kancelářích připouštějí. Zdůrazňují i lepší atmosféru na pracovišti.

Samotný konec července již dále výrazně zredukoval rejstřík aktuálních témat, jimiž se instituce EU v současné době zabývají. Zaměřme se na výběr tří, které vykazují vysokou míru relevance i inspirace pro podnikatelský sektor.

V letošním prvním půlroce se regionu V4 vedlo za dlouhou dobu nejlépe– nejpomalejší mezi kvartální růst HDP byl 0,8% (Maďarsko), nejpomalejší meziroční růst skoro 3% (Slovensko). Na rozdíl od minulosti, kdy byl růst tažen většinou exportem, je navíc faktorem růstu č. 1 po dlouhé době poptávka domácností. Maloobchodní tržby (bez aut) vzrostly od listopadu 2013 v ČR dohromady o 9,3%, v Maďarsku o 8,5%, v Polsku o 7,5%. Znamená to snad, že, podobně jako v USA, stojíme i ve střední Evropě na prahu utažení měnové politiky?Prozatím ne.

Od listopadu roku 2014 stačil Šanghajskému indexu pouhý půlrok k tomu, aby zdvojnásobil svou hodnotu, čemuž samozřejmě nemohl konkurovat žádný z rozvinutých trhů. Čínský trh se postupně otevírá a díky tomu se na čínské akcie vrhají zahraniční investoři. Všichni jsou ale namlsaní a konzervativní investor se musí stále radovat z 15% zisku, který má dnes index za rok 2015. To přeci jen není za 6 měsíců málo.

Lze v souvislosti s nynější eskalací řecké ekonomické a dluhové krize uvést ještě něco originálního? Těžko – z pohledu racionality věcných argumentů již bylo řečeno opravdu vše – v celém názorovém spektru: od krajních stoupenců až po zásadní odpůrce řecké ekonomické záchrany. V posledních čtyřech, pěti měsících jsou nicméně hlavními aktéry politika, totální nedůvěra a rezultující frustrace. Pochopitelně, bez toho, že by si Řecko dekády nezakládalo na problémy, nežilo si nad poměry, nebylo nezodpovědně nedisciplinované a bez toho, že mu to jeho věřitelé byli ochotni nejen tolerovat, ale přímo hradit, bychom o možnostech politického zneužití situace i hrátkách s náladami obyvatelstva na populistickou strunu, beznaději a rozpolcení řeckého národa vůbec nemohli hovořit.

Dnes zveřejněné trio makroekonomických dat jen potvrdilo, že v nynější vývojové fázi lze českou ekonomiku směle hodnotit jako velmi slušně oživenou. Její výkonnost je poměrně rovnoměrně rozprostřena na své jednotlivé akcelerační zdroje, které zatím fungují spolehlivě – některé patrně již blízko hranice jejich možností, jiné s ještě zřetelným prostorem pro zvýšení tempa i udržitelnost v čase.

Česká ekonomika roste nejrychleji za posledních osm let, nezaměstnanost klesá, ale mzdy doposud za tímto pozitivním trendem zaostávaly. A pro ČNB je to zásadní otázka, protože od rychlejších nominálních mezd si slibuje i silnější domácí inflační tlaky a ty ve finále mohou v budoucnu otevřít cestu k opuštění kurzového režimu.

ČNB se nelíbí objem státního dluhu, který je v držbě českých bank, a chce zatáhnout za dluhopisovou brzdu. Prozatím nevím, co tímto krokem ČNB sleduje, hypotézse však několik nabízí.

Česko patří mezi automobilové velmoci. Za rok 2014 je Česko 13. největším výrobcem aut na světě. Rozvoj automobilového průmyslu je pro ekonomiku velmi významný, neboť vznikají nová pracovní místa i u subdodavatelů, snižuje se nezaměstnanost, stoupají mzdy a daří se živnostníkům nabízející služby.