Americký prezident Donald Trump se ve svém druhém mandátu rozhodl opustit tradici, podle níž se američtí prezidenti před nástupem do Bílého domu zbavovali svých akcií nebo je převáděli do nezávislé správy. V USA není vlastnictví akcií zdaleka nic neobvyklého. Spíše platí pravý opak: u lidí z vyšších společenských vrstev je výjimečné akcie nemít. Trump si tentokrát své portfolio ponechal.
Konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem trvá už více než deset týdnů. Hlavní dopad pro nás Evropany spočívá v zablokování Hormuzského průlivu, čímž se tato tepna světového obchodu ucpala. Kromě bezprostředního vlivu v podobě zvýšených cen pohonných hmot na čerpacích stanicích, na které jsme si již zvykli, nás čekají nepříjemnosti i v jiných odvětvích. Íránská krize však přináší také nové investiční příležitosti.
Navzdory uzavřenému Hormuzskému průlivu a hrozícímu nedostatku ropy se americké akciové indexy drží na rekordech. Geopolitická rizika totiž spolehlivě přehlušuje masivní investiční horečka kolem umělé inteligence. Mimořádné zisky tak letos burza přináší zejména tam, kde se AI potkává s čipy, paměťmi a datovými úložišti.
Veřejná vystoupení Jamieho Dimona jsou vždy velmi ostře sledovaná. CEO největší americké banky má vhled do dění ve finančním světě a informace o něm jako málokdo. Na konferenci, pořádané prestižním norským státním investičním fondem, odhalil, čeho se nyní obává nejvíc. Není to ani splasknutí investiční bubliny okolo umělé inteligence, nebo vysoké ceny ropy, nýbrž skutečnost, že se svět může ponořit do daleko hlubší krize.
Často se mluví o tom, že současná horečka kolem umělé inteligence není stejnou investiční bublinou, jakou byla ta internetová na přelomu tisíciletí. Technologický rozmach internetu tehdy na finančních trzích vyvrcholil prasknutím takzvané dot-com bubliny. V té době stačilo pro úspěch na burze prakticky jediné: přidat k názvu firmy koncovku „.com“. Ceny akcií pak raketově rostly, často zcela bez ohledu na reálná čísla nebo udržitelnost obchodního modelu.