Ekonomika (strana 63)

Lze v souvislosti s nynější eskalací řecké ekonomické a dluhové krize uvést ještě něco originálního? Těžko – z pohledu racionality věcných argumentů již bylo řečeno opravdu vše – v celém názorovém spektru: od krajních stoupenců až po zásadní odpůrce řecké ekonomické záchrany. V posledních čtyřech, pěti měsících jsou nicméně hlavními aktéry politika, totální nedůvěra a rezultující frustrace. Pochopitelně, bez toho, že by si Řecko dekády nezakládalo na problémy, nežilo si nad poměry, nebylo nezodpovědně nedisciplinované a bez toho, že mu to jeho věřitelé byli ochotni nejen tolerovat, ale přímo hradit, bychom o možnostech politického zneužití situace i hrátkách s náladami obyvatelstva na populistickou strunu, beznaději a rozpolcení řeckého národa vůbec nemohli hovořit.

Dnes zveřejněné trio makroekonomických dat jen potvrdilo, že v nynější vývojové fázi lze českou ekonomiku směle hodnotit jako velmi slušně oživenou. Její výkonnost je poměrně rovnoměrně rozprostřena na své jednotlivé akcelerační zdroje, které zatím fungují spolehlivě – některé patrně již blízko hranice jejich možností, jiné s ještě zřetelným prostorem pro zvýšení tempa i udržitelnost v čase.

Česká ekonomika roste nejrychleji za posledních osm let, nezaměstnanost klesá, ale mzdy doposud za tímto pozitivním trendem zaostávaly. A pro ČNB je to zásadní otázka, protože od rychlejších nominálních mezd si slibuje i silnější domácí inflační tlaky a ty ve finále mohou v budoucnu otevřít cestu k opuštění kurzového režimu.

ČNB se nelíbí objem státního dluhu, který je v držbě českých bank, a chce zatáhnout za dluhopisovou brzdu. Prozatím nevím, co tímto krokem ČNB sleduje, hypotézse však několik nabízí.

Česko patří mezi automobilové velmoci. Za rok 2014 je Česko 13. největším výrobcem aut na světě. Rozvoj automobilového průmyslu je pro ekonomiku velmi významný, neboť vznikají nová pracovní místa i u subdodavatelů, snižuje se nezaměstnanost, stoupají mzdy a daří se živnostníkům nabízející služby.

I v minulém týdnu zveřejněná a z pohledu občanů neobyčejně citlivě vnímaná statistická čísla k inflaci a míře nezaměstnanosti můžeme hodnotit velmi pozitivně. Míra inflace se nám na jednu stranu vzdaluje od hrozby pádu do deflační pasti, před kterou silně varuje ČNB, na straně druhé je pak inflační vzlínání velmi mírné. Nic se v průběhu dubna nezměnilo na tom, že se jak Česká republika, tak i celá EU nacházejí ve velmi nízkoinflačním prostředí, které by nás mělo s vysokou mírou pravděpodobnosti provázet minimálně po zbytek letošního roku.

Květnové zasedání ČNB bylo vcelku nudnou záležitostí – prognóza se téměř nezměnila, stokrát opakovaná věta, že koruna po exitu neposílí, je také stále v komuniké, podobně jako slova o připravenosti ČNB posunout v případě nutnosti kurz na slabší úrovně.Jenže to poslední se dle mého už stalo.

Ve čtvrtek zveřejněné údaje za tři klíčové makroekonomické indikátory představují další z kamínků v mozaice slušné momentální výkonnosti naší ekonomiky. Byť umělecký dojem při jejím zhlédnutí může být veskrze příznivý, neznamená to, že obraz je zcela prost skvrn.

Ani poslední průmyslová data z Německa, zveřejněná v první polovině dubna, „záhadu“ slabého eura nerozřešila. Průmyslová produkce sice v únoru oproti lednu vzrostla (0,6 %), v posledních třech měsících však přidala pouze 0,7% a od dubna minulého roku se v podstatě nezměnila. Když uvážíme, že touto dobou loni stálo euro 1,4 dolaru a nyní je na dohled paritě, a že Německo je druhýnejvětší světový exportér, těžko to lze pokládat za úspěch.

Díky růstu cen tabáku, zemního plynu a dovolených se inflace vzdálila o další desetinku od nuly. Oproti únoru stouply spotřebitelské ceny o 0,1 %, oproti loňskému březnu o0,2 %. Trh očekával meziroční vzestup o 0,3 %, centrální banka o 0,1 %. Podle mezinárodně srovnatelného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ceny v české ekonomice meziročně stouply o 0,1 %.

Kondice českého zpracovatelského průmyslu se postupně zlepšuje. Růst bude podle odborníků dál pokračovat. Tahounem je zejména automobilový průmysl, na který je napojena řada subdodavatelů. Firmy v tomto odvětví stejně jako například v oboru obráběcích a tvářecích strojů už dosáhly předkrizových objemů nebo je překonaly. O dalším vývoji podle analytiků rozhodne pružnost pracovního trhu, přičemž trend počtu snižování nezaměstnaných bude pokračovat. Udrží se i do dalších měsíců, kdy ho podpoří nástup sezónních prací.