Ceny bytů – kdy se zastaví?

Od mládí nám bylo vštěpováno, že musíme „myslet na budoucnost“. A tak jsme šetřili a šetřili no a ono je tomu tak dodnes. Vždy, tedy v minulosti i nyní se mladé rodiny potýkají s problémem kde bydlet. Jsem zastáncem toho, aby mladí mohli bydlet samostatně – třeba i za většího či menšího přispění starších. Moje zkušenost z mládí je dost tvrdá. Společné bydlení s rodiči a pak s babičkou nás po desetiletém soužití dovedlo až k rozvodovému soudu. Názorové, vjemové i ekonomické rozdíly dvou generací i když hodně tolerantních přece jen přinášejí mnoho různic a ne všichni je bez úhony „ustojí“.

Za minulého režimu se lidé dostávalí k bytům většinou tak, že se upsali velkým podnikům k mnohaleté spolupráci a získali podnikový byt, ne bo si podali žádost na příslušný Národní výbor a v neposlední řadě vstoupili do jednoho z mála družstev. Ovšem u kterékoliv z výše uvedených variant se musela splňovat dost přísná kritéria. Především někdo z rodiny musel být přinejmenším „stachanovec“, nebo pracovat v dolech či těžkém průmyslu. Rovněž se musel politicky angažovat, a chodit na brigády a prvomájové průvody. Podmínkou bylo také mít dvě až tři děti a na jednoho člena muselo být ve stávajícím bytě méně nežli 10 m². Bylo ovšem i možné dostat přednostně přidělený byt za aktivní členství v KSČ a být viditelným funkcionářem. Tady platila přímá úměra. Čím vyšší politická angažovanost a funkce, tím rychlejší přidělení bytu. Podnikové a obecní byty se přidělovaly zdarma, u družstevních bytů se kupoval členský podíl v hodnotách za 3+1 cca kolem 25. 000 Kč – při průměrném platu cca 1700 Kč měsíčně.

Pak přišla sametová revoluce a s ní se postupně trh s byty uvolňoval. Pamatuji období, kdy jsme nemohli prodat byt na úplně novém sídlišti v Butovicích o velikosti 2+1 cca 43 m² za 300 000 Kč. Byl krásný, nový celkem kvalitně vybavený a přes všechny klady trvalo půl roku nežli našel svého kupce. Jak šel čas, tak stejný byt se cenově vyšplhal na 900 000 Kč. Co se ale tak najednou stalo, že cena stejného bytu se během jednoho roku dostala až na neuvěřitelný dvojnásobek? Tedy na plus mínus 1 800 000 Kč. To přece ani neodpovídá předpokládanému zvýšení sazby DPH na 19 %? Ptám se tedy „Kde se asi cena bytu zastaví?“

Není to ale jen Praha, kde takhle závratně ceny bytů stoupají. Zajímavé přitom je, že v některých developerských projektech ještě dnes je cena za 1 m² celkem únosná proti požadavkům prodávajících za 1m² vybydleného panelového bytu na starých sídlištích. Nemůžeme ovšem nevidět, že ve staré zástavbě je vybudována veškerá infrastruktura, což zatím v mnoha nových satelitních městečkách schází.

Ptám se sama sebe, jak dál, co bude? Platy o tolik nevzrůstají a jak jsem si zrovna dnes přečetla v ekonomické rubrice Domu financí „Hypotéky letos podraží“ Myslím si, že mladí lidé, ať Ti, co už rodinu mají, nebo ti, co ji chtějí později založit, by měli urychleně přehodnotit svoje možnosti. Nečekat, až se ceny bytů ustálí, nebo nedej bože ještě vzrostou a to může trvat i několik let.

Alena Vamberská