Makroekonomická mozaika: Mzda utržená ze řetězu ve zpomalující se ekonomice a umírněný maloobchod
čtení na 2 minuty
Po loňském, v mnoha ohledech anomálním roce, v němž se na výsledné výtečné hodnotě konečného růstu podílela řada jednorázových faktorů, jež mezitím již zcela či částečně vyvanula, je letošní rok svým způsobem normálnější. A přechod k němu byl provázen obavami z viditelného zpomalení, které je však zatím poměrně snesitelné a nebránící tomu, abychom si udrželi pozici mezi rychleji rostoucími evropskými ekonomikami.
Pravda, vyklidili jsme prozatím to úplně čelné postavení, ovšem složka růstu, která je pro nás zásadní a jež nám v rámci korekce z loňských neudržitelných hodnot dělala v uplynulém čtvrtletí trochu strachu, již zase vyhlíží lépe. To samozřejmě mluvíme o investicích. Trochu netypické třetí čtvrtletí, s řadou sezónních výpadků v průmyslu, naopak ne zcela příznivě postihlo zahraniční obchod.
Související
Po verbální analýze přejděme konečně k číslům. Za samotné třetí čtvrtletí vzrostl tuzemský HDP o stále ucházejících 1,9 % meziročně, oproti čtvrtletí předchozímu se zvýšil o 0,2 %.
Nejpevnější oporou české ekonomiky je nyní spotřeba domácností, jež si meziročně připsala k dobru 2,8 %. To je z řady důvodů v pořádku, především pak kvůli potvrzení vysoké spotřebitelské důvěry a též šance, že pokračující silná poptávka vykáže odpovídající dopady na cenovou hladinu a umožní vrátit měnovou politiku do normálních parametrů, včetně ukončení politiky kursového závazku. Pomalejší ekonomická výkonnost v tomto kontextu může navíc představovat zásadní fundamentální faktor, v jehož důsledku by následné kursové posílení české měny nemuselo být zásadně velké.
Vývoj investic z meziročního pohledu pokračuje v poklesu (i když zhruba o polovinu pomalejším než v kvartálu předchozím), v mezikvartálním porovnání je však již patrný pohyb vzhůru, který může v následném období ještě podpořit obnovení ofenzívy čerpání evropských fondů, které si v roce letošním pohříchu vybírá oddychový čas. A příspěvek zahraničního obchodu na meziroční bázi je mírně kladný; při porovnání mezi čtvrtletími je tomu naopak.
V této stále pozitivní růstové trajektorii ve stejném sledovaném období jako HDP jsme však svědky velmi dynamického mzdového nárůstu, jenž může stávající růstovou strukturu ještě dále vychýlit ve směru ještě dominantnější váhy soukromé spotřeby.
Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,5 % v nominálním vyjádření, což při stále nízké inflaci znamená reálný růst 4,0 % meziročně. V absolutním vyjádření to představuje 27.220,- Kč a tím je možné říci, že poprvé dochází v našich podmínkách k překročení hodnoty 1.000,- EUR coby průměrné mzdy. Mzdová dynamika je přibližně vyrovnaná jak v podnikatelské, tak nepodnikatelské sféře. Situace na trhu práce by nasvědčovala tomu, že tento výkon u konce není. Zpomalující výkonnost ekonomiky ve 3. čtvrtletí by však mohla představovat jistý apel ohledně mzdové střízlivosti, který by však mohl pominout v případě, že ekonomika v dalším období začne opětovně akcelerovat.
Říjnový vývoj maloobchodu však dynamický mzdový vývoj plně nepotvrdil, když maloobchodní tržby rostly meziročně o spíše skromných 2,0 % a meziměsíčně dokonce mírně poklesly. Nejvíce rostly tržby z prodeje pohonných hmot (ale již ne z prodeje a oprav automobilů) a nepotravinářského zboží. Žně nadále zažívají prodeje přes internet a elektronická média.
