Odvážní z Frankfurtu a rozmazlené trhy

čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Že to s tou racionalitou trhů nebude nijak valné, je dávno jasné i jen občasnému pozorovateli finančních trhů. Nedávno trhy šílely kvůli „obavám“ z dopadů negativních sazeb (že jsou tady negativní sazby už několik let, trhy zdá senezaregistrovaly), z levné ropy (odkdy je toto pro Západ negativní?) a z Číny (vždyť už roste už „jenom“ o 7%). Minulý týden zase trhy „vypískaly“ Draghiho a spol., alespoň soudě z vývoje výnosů (dvouleté německé jsou znovu na úrovni počátku února) či kurzu eura proti dolaru (1,12).

Březnové zasedání ECB přitom bylo z pohledu měnově-politických rozhodnutí nejodvážnější od září 2014, kdy začal program odkupu aktiv, byť se při letmém prolétnutí schválených kroků může zdát, že se jedná v podstatě o opakování toho, co jsme už několikrát viděli. Dle očekávání došlo ke zvýšení měsíčních odkupů aktiv ze 60 na 80 mld. EURo dalších 10 b.b. (na -0,4 %) klesla depozitní sazba (spolu s ní o 5 b.b. na nulu i hlavní refinanční sazba a na +0,25 % zápůjční sazba). Ohlášení dalších čtyř cílených aukcí dlouhodobé likvidity (tzv. TLTRO) ani slib ECB mít sazby velmi nízké velmi dlouho také žádným měnově-politickým zemětřesením nejsou.

Ďábel je však jako obvykle detailech – a když nahlédneme pod povrch, odhalí se nám subtilně odvážná ECB.

ECB ústy Draghiho řekla, že sice nyní nepředpokládá, že bude muset sazby dále snižovat a že samozřejmě existuje spodní mez, pod kterou sazby nemůžou (právě tato slova si trhy vyložily, jako že více už sazby nikdy neklesnou), ale že se tento výhled může změnit. Jinými slovy: negativních sazeb se nebojíme, a pokud nebudou ani na stávajících úrovních působit na finanční systém jako celek negativně, můžou klesnout dále. Dle ECB byl v minulém roce agregátní efekt na profitabilitu bank kvůli poklesu nákladů na financování bank dokonce pozitivní.

Průlomový je další krok: ECB rozšířila aktiva, která může nakupovat, o dluhopisy investičního ratingu vydané nebankovními společnostmi v EMU. Nemluví se zde o „nefinančních“ korporacích, ale toliko o nebankovních, těchto aktiv je hodně (jako kolaterál v klasických refinančních operacích akceptuje ECB zhruba 1440 mld. EUR korporátních dluhopisů), dle mého seale navíc jedná o první krůček k odkupům rizikovějších aktiv. ECB se definitivně zbavuje své trichetovsko-německé dogmatičnosti a domnívám se, že pokud by to bylo nutné, je nynímentálně připravena odkupovat třeba i půjčky z bilancí bank.

A zatřetí, modality programu TLTRO-II dělají z ECB asi první centrální banku s negativní refinanční sazbou! Pokud totiž banky splní stanovené podmínky (i.e., objemnových úvěrů), může být pro ně sazba z TLTRO-II dokonce na úrovni depozitní sazby. Jinými slovy, banky si, podobně jako některé vlády, můžou půjčit a dostat za to zaplaceno! Vzhledem k tomu, že v posledních dvouaukcích prvního programu TLTRO byl už zájem minimální (15,6 a 18,3 mld. EUR), je to určitě mocný stimul pro poptávku po penězích.

Ačkoliv jsou efekty tohoto programu nejisté, rozmazleným trhům zatímuniká, že březnová zpráva z Frankfurtu je jasná: myslíme to skutečně vážně. A z toho, že se na tiskovce Draghinevyjádřil odmítavě ani k tak esoterickému nástroji politiky jako jsou „helikoptérové peníze“ je zřejmé, že partie z Frankfurtu je pomalu připravena udělat cokoliv, aby inflaci pomohla nahoru.

Martin Lobotka, hlavní analytik ConseqInvestment Management a.s.

Tiskové oddělení Dům financí

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí