Dramatický pokles naší konkurenceschopnosti a divergence
štítek Politika čtení na 2 minuty
Česká republika byla poměrně dlouhou dobu „zvyklá“ na to, že v komplexně poměřovaném žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti, ve které jsou hodnoceny nejrůznější kvalitativní aspekty fungování trhu a institucí,
jež mají pobyt subjektů na trhu usnadnit, se dlouhou dobu pohybovala na konci třetí či začátku čtvrté desítky (z přibližně 150 hodnocených ekonomik). V letošním roce jsme však zaznamenali pořádný sešup až na 46. místo, jež by mělo být jak pro tvůrce hospodářské politiky, tak tržní aktéry poměrně varovné. O čem tento negativní propad vypovídá ?
Související
Že i přes proklamované i skutečně realizované změny v pravidlech se zatím tržní prostředí nezlepšilo. Stále je v našich podmínkách nesnesitelně dlouhá doba spojená se startem podnikání a ještě delší pak v souvislosti s jeho ukončením. Neudržitelná je i časová náročnost vedení daňové agendy, jež poukazuje na neskutečnou komplikovanost a složitost daňových předpisů, kterým se musí podnikatelský subjekt věnovat namísto toho, aby se zaměřil na svoji primární podnikatelskou podstatu. Nemluvě již o permanentní změně daňových předpisů v čase a jejich totální nepředvídatelnosti.
Celková kvalita institucionální podpory ze strany veřejných subjektů ve smyslu: když už neprospívají, ať alespoň neškodí, je taktéž hodnocena tristně. Zejména objem veřejných výdajů na inovace v malých a středních firmách, jakož i „čitelnost“ hospodářské politiky či schopnost dotahovat nutné reformní kroky do konce, vyhlíží v našich podmínkách značně negativně, což platí i pro kvalitativní aspekty nezbytné podnikatelské infrastruktury, počínaje tou dopravní a konče informační, technologickou a komunikační.
Za relativně příznivou – abychom pouze neláli – označuje žebříček situaci na trhu práce a zlepšující se vzdělanostní strukturu pracovníků, stejně jako úroveň finančních služeb.
Ono přibližně 30. místo jsme si historicky drželi i bez ohledu na to, zda Česká republika rostla rychle, pomalu, či na sklonku 90. let krátce klesala. Nynější zhoršení pozice v žebříčku konkurenceschopnosti (tedy kvalitativních aspektech fungování trhu) je doprovázeno i zjevným divergenčním trendem (tedy kvantitativními parametry ekonomické výkonnosti), jež naznačuje, že zvláště mimo Evropu nás řada ekonomik začíná viditelně „předjíždět“ v lepších vozidlech, než jakým momentálně disponujeme my sami.
Petr Zahradník,
hlavní ekonom Conseq Investment Management,a. s.
člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
