Jak si vybrat tu správnou vysokou školu
štítky Studium Zaměstnání čtení na 3 minuty
Volba vysoké školy je jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v životě mnohých. Je to rozhodnutí, které často pevně určí veškeré další životní směřování, a proto ho nelze ani v nejmenším podceňovat. Starší a moudřejší lidé těm mladším často a rádi říkají, že doba studia na vysoké škole je nejkrásnější údobí lidského života a že na tuto dobu budou vzpomínat po celý život; o to může špatná volby více bolet. Následující text si klade za cíl alespoň trochu ulehčit práci těm zatím nerozhodnutým.
První a nejdůležitější otázkou, kterou si musí maturant položit, je, zda vůbec studovat vysokou školu. Vždyť co je dnes důležitější než praxe a když takový středoškolák nastoupí hned po maturitě na nějaké místo, tak má o 5 let více na budování své pozice než vysokoškolák; třeba ho absolventi vysokých škol již nikdy nedohoní v profesním růstu. Ale na druhou stranu je třeba říct, že není tolik lukrativních zaměstnání, do kterých by s nadšením brali středoškoláky. Obecně platí, že vysoká škola je vstupenkou do světa zajímavějších a také lépe platově hodnocených profesí. Absolventi mají také mnohem větší šance na získání zaměstnání (pokud vás zajímají čísla, doporučuji ke zhlédnutí tento článek: dumfinanci.cz/…ejvyssi-plat). Také nelze zapomínat, že k vysokoškolskému studiu se váže určitý nezaměnitelný životní styl a je nepochybně škoda se od rané dospělosti plně vrhnout do víru pracovního vytížení, když má člověk možnost si tímto způsobem prodloužit mládí.
Teď k samému výběru vhodné vysoké školy. Nejprve je nutno si uvědomit, co bych chtěl studovat, jaké je v tom v oboru uplatnění a jaké platové ohodnocení. Málokdo má takové štěstí, že si vybere obor, který splňuje dokonale všechny tři kategorie. Obyčejní smrtelníci musí vždy volit nějaký druh kompromisu. Tady je na místě určitý pragmatismus a míra přizpůsobení. Například absolventi technických oborů mají později na růžích ustláno, absolventi vysoce teoretických humanitních nauk to budou mít mnohem horší, pokud budou trvat na práci v oboru a třeba absolventi pedagogických fakult si snadno najdou práci, ale, jak je všeobecně známo, s platy učitelů to jistě není nejideálnější. Je dobré si uvážlivě vybrat celkové zaměření a poté až jednotlivé obory, pečlivě prozkoumat nabídky jednotlivých fakult v jednotlivých městech a až teprve poté se definitivně rozhodovat. Dalším důležitým faktorem je také průměrná úspěšnost uchazečů u přijímacích zkoušek a také „úmrtnost“ během studia. To neznamená, že je lepší si na těžké školy nepodávat přihlášky, ale že pokud se hlásíte na těžší školu, podejte si i nějaké další přihlášky a nespoléhejte na jednu kartu. Také např. náklady na studium, dostupnost kolejí, kvalita výuky, reference kamarádů a známých mohou hrát svou roli. Většina vysokých škol také nabízí k prostudování testy z minulých let či existují speciální publikace, které vám usnadní přijímačky; někdy je dobré začít studovat tzv. nultý ročník, což je intenzivní příprava na přijímačky, kterou pořádá právě ta daná škola. To vše lze zjistit na internetu, ať již na vlastních stránkách fakult či na specializovaných stránkách (databáze VŠ: www.scio.cz/…db/db_vs.asp).
Také v žádném případě není možno zapomínat na vyšší odborné školy, které by neměly představovat únikovou variantu v případě neúspěšných přijímaček, ale alternativu. VOŠ nabízejí mnohem větší míru praktického zaměření (obvyklá je povinná praxe ve firmě odpovídající oboru), studium trvá 3 – 3,5 roku a je zakončeno státní zkouškou. Úspěšný absolvent získá označení DiS. (diplomovaný specialista). Na všech VOŠ se platí školné, které se na těch státní pohybuje od 2500 – 5000 Kč na rok a na těch soukromých obvykle mezi 15000 – 25000 Kč.
I pokud se student nedostane na vysokou nebo vyšší odbornou školu, není proč zoufat. Vždy je třeba možno strávit rok v cizině či cestovat a taková zkušenost někdy může být přínosnější i více než tři vysokoškolské tituly. Po roce, když se člověk vrátí a zkusí to znova, jsou jeho šance již úplně někde jinde.
