Řecká i portugalská aktiva pod tlakem, investoři se bojí "nákazy"
štítek Stalo se čtení na 4 minuty
Finanční trhy opět zvýšily tlak na zadlužené Řecko, které požádalo v pátek o rozsáhlou finanční pomoc, a obavy z „nákazy“ řeckou dluhovou krizí se projevily i u dalších ohrožených zemích eura v čele s Portugalskem.
Úroky řeckých a portugalských dluhopisů dnes vystoupily na nová maxima stejně jako ceny pojištění dluhů těchto zemí proti platební neschopnosti.
Investoři na finančních trzích se bojí, že Portugalsko se stane po Řecku další zemí, kde vypukne dluhová krize. Ohroženo je ale celé jižní křídlo eurozóny včetně Itálie a Španělska, což je třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny. Portugalský ministr zahraničí Luís Amado srovnání své země s Řeckem odmítl, přiznal vak, že obavy má.
Ministryně hospodářství Francie Christine Lagardeová k eskalaci nejistoty kolem Řecka poznamenala, že nepřipadá v úvahu, aby Řecko muselo restrukturalizovat dluhy. Restrukturalizací dluhů se zpravidla myslí vyhlášení bankrotu. Lagardeová to dnes řekla na Globálním ekonomickém fóru v New Yorku.
Lagardeová také řekla, že pravidla Evropské unie, jimiž se řídí finanční chování jednotlivých členských zemí, bude nutné přísněji vynucovat. V úvahu podle Lagardeové připadá například to, že větší pravomoci by mohl mít evropský statistický úřad Eurostat. Mohl by být více nezávislý a mít i možnost vykonávat přísnější dozor.
Přirážka, kterou investoři požadují k úrokům z portugalských vládních obligací proti obdobným německým dluhopisům, dnes vzrostla na 2,25 procentního bodu z páteční úrovně 1,93 bodu. Dostala se tak na nové maximum od zavedení eura. To je však stále jen necelá třetina proti řeckým dluhopisům, kde tato přirážka dnes vystoupila až na 6,80 procentního bodu, což je nová nejvyšší úroveň od února 1998. Akcie řeckých bank se propadly o čtyři procenta.
Cena pojištění proti bankrotu Portugalska v podobě pětiletých dluhových swapů CDS dnes vystoupila na rekordních 2,88 procenta. Náklady pojištění dluhů vzrostly na nový rekord také v případě Řecka, kde podle společnosti CMA Datavision dosáhly 7,13 procenta. Na pojištění investice za deset milionů eur tak je nutné vynaložit už 702.800 eur.
Ceny pojištění řeckých dluhopisů jsou už nejvyšší v celé Evropě, tedy nejen v Evropské unii. Jsou dokonce vyšší než obdobné CDS Ukrajiny, která je od roku 2008 v hluboké hospodářské krizi a nemůže spoléhat na podporu bohatých zemí eurozóny, jako například Řecko.
„Řecká krize se začala šířit ke zbytku periferie eura a zdá se, že Portugalsko je další na řadě. Situace zde není tak naléhavá jako v Řecku, střednědobý výhled je však problematický,“ řekl agentuře Reuters ekonom Darren Williams ze společnosti Alliance Bernstein. „Jestliže evropští lídři nedokážou narýsovat pod situací Řecka tlustou čáru, hrozí Portugalsku nepříjemné období,“ dodal.
Rostly také úroky ze španělských dluhopisů, kde se přirážka k desetiprocentnímu bondu dostala na jeden procentní bod. To je nejvýše za dva měsíce. Ušetřena nezůstala ani Itálie, kde rozdíl úroků vůči německým obligacím stoupl na 0,99 procentního bodu, což znamená maximum od loňského července.
Řecko v pátek u Mezinárodního měnového fondu a institucí Evropské unie oficiálně požádalo o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci v objemu až 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč). Z toho asi 30 miliard eur poskytnou země eurozóny. Pomoc by měla být uvolněna nejpozději 19. května, což je datum, do kterého musejí Atény splatit desetileté dluhopisy za zhruba 8,5 miliardy eur.
Už teď se ale objevují náznaky, že pomoc bude vyšší než původně předpokládaných 45 miliard eur. Taková částka bude podle pozorovatelů stačit maximálně na jeden rok. „Prostor k nadechnutí a k zavedení fiskálních reforem by Řecku poskytl několikaletý balík v sumě 90 miliard eur,“ uvedla dnes Barclays Capital.
Pochybnosti vládnou zejména o Německu, kde bude uvolnění pomoci pro Řecko schvalovat parlament. Opoziční sociální demokraté o tom odmítli jednat ve zrychleném režimu, ministr financí Wolfgang Schäuble ale řekl, že Berlín chce mít souhlas parlamentu do 19. května. Němečtí činitelé také naznačili, že Berlín bude od Atén požadovat před schválením pomoci další úsporná opatření.
Rakousko v obavě z nákazy trhů řeckou krizí vyzvalo k urychlenému uvolnění pomoci. „Tato pomoc je naléhavě zapotřebí a musí být účinná. Neměli bychom ztrácet čas,“ prohlásil rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger.
Kurz eura, který v pátek díky vyhlídkám na pomoc Řecku silně oživil, reagoval na nový vývoj na trzích dluhopisů obnovením poklesu. Vůči libře euro oslabilo o procento na 0,8613 GBP a k dolaru po ztrátě 0,6 procenta kleslo zpět pod 1,33 USD.
Dluhových problémů jižního křídla eurozóny se nebojí jen finanční trhy, ale i oficiální činitelé. První viceguvernér švédské centrální banky Svante Oberg dnes upozornil, že chatrné veřejné finance těchto zemí by se mohly změnit v dluhovou krizi s vážnými následky pro finanční systém.
„Řecko není jedinou zemí, která má problémy. Jiné země mají rovněž velké potíže. V nejhorším případě se z toho může rozvinout dluhová krize v několika zemích, která dopadne i na bankovní systémy,“ řekl Oberg. Podle něj se tak vysoké státní dluhy staly nyní největší hrozbou pro finanční systémy, které nedávno prošly globální krizí.
