Podmínky pro podnikání v Evropě
štítek Právo čtení na 3 minuty
Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 došlo k mnoha významným změnám. Jednou takovou změnou týkající se podnikání je možnost založit si vlastní společnost v jiné zemi evropského prostoru. Podnikatelům je zaručena takzvaná svoboda usazování v ostatních evropských členských státech. Spousta lidí vidí v této možnosti velkou příležitost, jak vstoupit na mezinárodní trh a úspěšně se v obchodu prosadit. Před takovým rozhodnutím je však žádoucí projít si podmínky podnikání jednotlivých zemí, které se od sebe výrazně liší.
Společnost si lze založit ve všech zemích Evropské unie, avšak složitost postupu při založení je v jednotlivých zemích značně odlišná. Samotný proces založení společnosti smí obsahovat tři až patnáct kroků, z čehož vyplývá, že doba potřebná pro vyřízení veškerých záležitostí si může vyžadovat od jednoho týdne až do dvou měsíců času. Tak vznikají velké rozdíly v potřebném čase na vyřízení byrokratického procesu, i když všechny potřebné informace a dokumenty musí v každé členské zemi projít přibližně stejným počtem míst a úřadů, jako jsou obchodní rejstřík, daňový úřad, úřady sociálního zabezpečení a další. Vše záleží na tom, jak jsou jednotlivé instituce schopny spolu navzájem efektivně komunikovat. Zdá se, že nejefektivněji lze žádost vyřídit v severských zemích, na druhém konci žebříčku se bohužel nachází například Česká republika nebo Řecko, kde jsou procesy spíše zdlouhavé.
Dalším úkolem je potřeba zjistit si, jaké typy obchodních společností se v rámci ostatních států Evropské unie dají založit. Většina tuzemských podnikatelů je zběhlá a zvyklá na u nás fungující formy podnikání, tedy hlavně na společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti či veřejné obchodní společnosti. V rámci celé Evropské unie se vyskytuje takzvané Evropské hospodářské zájmové sdružení, které bylo založeno již v osmdesátých letech za účelem podpory spolupráce především mezi malými a středními podniky. K jeho založení jsou potřeba minimálně dva zakladatelští členové z různých členských zemí Evropské unie. Členové tohoto společenství propojují své ekonomické aktivity, avšak právně zůstávají nezávislí.
Další formou podnikání je Evropská akciová společnost, které nejčastěji nese označení SE odvozené od latinského spojení Societas Europaea. Ta je právní formou relativně novou, jelikož její implementace do národních legislativ byla dovršena teprve v roce 2004 a první takto označené společnosti nevznikly dříve než dva roky poté. Jedná se tedy o druh akciové společnosti, jejíž kapitál musí činit nejméně 120 tisíc EUR a při jejím založení musí být zcela splacen. Vznik společnosti musí probíhat podle jednoho z pěti možných stanovených způsobů. Vedení společnosti může mít dvojí podobu. Je tvořeno správní radou společnosti, nebo představenstvem a dozorčí radou. Tato struktura se liší podle zvyklostí jednotlivých členských zemí. První možnost je spíše typická pro anglosaské země, druhá se objevuje v zemích kontinentálních.
Prozatím poslední formou obchodní společnosti je Evropská družstevní společnost SCE. Jejím cílem je uspokojit potřeby svých členů, kterých je k založení potřeba minimálně pět. Zároveň musí těchto pět subjektů pocházet z nejméně dvou různých členských zemí. Také u této formy podnikání je stanoven minimální kapitál ve výši 30 tisíc EUR.
Kromě zvolené právní formy podnikání je důležitým faktorem při volbě místa podnikání také výše daňové zátěže. Sazby jednotlivých daní se v různých členských státech liší, a tak je potřeba si vše dopředu důkladně promyslet a daňovou zátěž vyčíslit.
