Ostromová se stala první ženou, která obdržela Nobelovu cenu za ekonomii
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Elinor Ostromová a Oliver Williamson za analýzy ekonomické správy, to znamená způsobu uplatňování autority nebo pravidel, v různých oblastech.
Oznámil to v pondělí výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Ostromová je první ženou, která obdržela cenu za ekonomii od jejího založení před 41 lety.
Ostromová, která se narodila roku 1933, byla oceněna za příspěvek k otázce veřejných zdrojů a společného majetku, kde ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci skupin uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.
O jeden rok starší Williamson pracoval zejména v oboru transakčních nákladů a ocenění dostal za teorii, v níž firmy pojal jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce nikoli na otevřeném trhu, nýbrž v hranicích firmy.
„V předešlých třech desetiletích tyto vlivné příspěvky vedly k přesunutí výzkumu ekonomické správy z okraje do popředí vědecké pozornosti,“ uvedl výbor pro udělování ceny. Podotkl, že ekonomické transakce se odehrávají nejen na trzích, ale také v rámci firem, sdružení nebo domácností, což dříve ekonomická teorie opomíjela. Výzkumy obou oceněných podle výboru prokázaly, že ekonomická analýza dokáže vrhnout světlo i na ekonomickou povahu řady forem sociální organizace.
Ostromová na základě studia případů, kdy společné zdroje jako zásoby ryb, lesy, pastviny nebo vodu spravují jejich uživatelé, zjistila, že výsledky jsou často lepší, než jaké předpokládala standardní teorie. Uživatelé často vyvinou důvtipné mechanismy rozhodování a vynucování pravidel k efektivnímu a udržitelnému nakládání se zdroji, často v tom však také úspěšní nejsou. Ostromová charakterizovala pravidla, která vedou k příznivým výsledkům při nakládání se společnými zdroji.
Williamson tvrdil, že trhy a hierarchické organizace jako firmy jsou alternativními strukturami ekonomické správy, které se liší v přístupech k řešení konfliktů zájmů. Slabinou trhů je to, že na nich často převládá handrkování a neshody; negativní stránkou firem je zase nebezpečí, že autorita, která sporům brání, může být zneužita. Williamson zjistil, že když je na trhu omezená konkurence a účastníci si nemohu dostatečně vybrat mezi partnery, jsou lepším rámcem pro řešení konfliktů firmy.
„Zatímco loni získala cenu velmi známá osobnost, letos dvojice ekonomů, kteří jsou známi jen relativně úzké skupině odborníků. Jejich práce navíc nemá souvislost s finanční krizí, nýbrž s ekologií, zejména v případě Ostromové,“ řekl ČTK anylytik společnosti Partners Pavel Kohout.
Williamson je spolu s Douglassem Northem zakladatelskou postavou nové institucionální ekonomie, uvedl ekonom Raiffeisenbank Pavel Metlík. Zásadním příspěvkem ke znalosti fungování institucí, tedy i firem a státu, je podle něj Williamsonova kniha Ekonomické instituce kapitalismu (Economic Institutions of Capitalism).
Nobelova cena za ekonomii, s níž je svázána odměna deset milionů švédských korun (asi 25 milionů Kč), byla ustavena v roce 1968 švédskou centrální bankou a nepatří mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové.
Zdroj: Finanční noviny
