OECD: Kde je průměrná mzda nejvyšší?

Nejvyšších příjmů dosahují ve všech zemích vysokoškolsky vzdělaní a inovativní pracovníci. Nejvíce občany v těchto zemích živí „myšlenky“. Ekonomiky těchto států jsou velmi produktivní a kreativní. Pro nejúspěšnější společnosti jsou právě jejich schopní zaměstnanci jejich nejvyšší „aktivum“. Právě státy s nejvyšší vzdělaností domácích obyvatel mají i v současném období hospodářské krize nejmenší ekonomické problémy. Týká se to právě zemí s nejvyššími příjmy (tj. Švýcarska, Norska, Dánska, dále pak Nizozemí). Vysoká vzdělanost a podnikavost je příčinou, že je zde v současné době nejnižší míra nezaměstnanosti. České mzdy jsou nejvyšší z celé východní Evropy.

Švýcarsko – nejvyšší průměrná mzda

Nejvyšší průměrná mzda na světě byla v loňském roce ve Švýcarsku, kde průměrná roční hrubá mzda činila více než 50 tisíc euro. Vyšší průměrná mzda než 45 tisíc euro byla ještě v Norsku, Dánsku a Lucembursku. Nejvyššího příjmu dosahují občané v zemích OECD od 43 do 48 let. V tomto věku mají totiž již dostatek tolik potřebných zkušeností, navíc mají pořád dost sil a vysokou výkonnost. Pro všechny země platí, že muži mají vyšší příjmy než ženy. Jak je to s daňovým zatížením nejbohatších lidí ve světě, se dočtete v článku Kde platí „boháči“ nejvyšší daně?

Za průměrnou mzdu se žije skvěle

V přiložené tabulce je u všech zemí uvedena průměrná hrubá roční mzda, tj. mzda před zdaněním. Výše povinných odvodů se potom v jednotlivých zemích výrazně liší a záleží na konkrétní situaci každého občana. Ve všech zemích umožňuje domácí legislativa např. různé daňové slevy či bonusy. Všechny země však mají společné, že za průměrnou mzdu se žije velmi dobře. Průměrnou mzdu totiž v zemích OECD pobírá přibližně každý třetí. Úroveň průměrné mzdy je totiž ovlivněna nadprůměrnými příjmy ředitelů či managerů. Pokud by se všechny mzdy seřadily od nejmenší po nejmenší, tak úroveň mzdy nacházející se přesně uprostřed (medián) je v zemích OECD cca. o 20 % nižší než činí průměrná mzda. V mimoevropských zemích je tento rozdíl ještě vyšší, neboť mzdové rozdíly jsou v těchto zemích výrazně vyšší než v Evropě.

Česko – průměrná měsíční mzda 23.542 Kč

V tabulce máme u všech členských zemích OECD uvedenu průměrnou nominální mzdu v zemi za rok 2008 v národní měně. Tato mzda je následně přepočítána dle aktuálního směnného kurzu. Občané států, jejichž měnu finanční krize značně postihla (především Island), tak při přepočtu na eura jsou na tom výrazně hůře než v roce 2007  (čísla za rok 2007 najdete v článku Švýcarsko – nejvyšší čistá mzda na světě). Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v roce 2008 dosáhla částky 23.542 Kč (za rok 282.504 Kč). Oproti roku 2007 vzrostla průměrná mzda nominálně o 8,5 %, reálně o 2,1 % (po odečtení inflace). Dlouhodobě nejvyšší jsou průměrné mzdy ve finančním sektoru (téměř 44 tisíc Kč). Reálně sice mzdy vzrostly v Česku nejméně za posledních deset let, přesto je vývoj růstu mezd pozitivní, vždyť v 8 členských zemích Evropské unie, reálná mzda za rok 2008 oproti roku 2007 vlivem hospodářské krize klesla. V letošním roce potom tento trend nadále pokračuje. Průměrná hrubá nominální roční mzda za rok 2008 byla v Česku je vyšší než na Slovensku, v Turecku, Maďarsku, Polsku a Mexiku.

Nejlepší investicí je podpora vzdělanosti

Státní podpora zvyšování vzdělanosti a kvalifikace občanů je cestou k hospodářskému růstu a vyšší životní úrovní obyvatel (tj. reálnému zvyšování průměrné mzdy). Jedná se i účinný nástroj pro boj s krizí. Budoucnost totiž patří zemím s vysokou vzdělaností obyvatel, tyto ekonomiky se budou schopny rychle adaptovat na měnící se potřeby a nové problémy. Dokáží zavádět nové technologie a získávat příjmy prodejem „myšlenek“. I v těžkých časech dokáží přijít s něčím novým a uspět. Vzdělání je rovněž velmi důležité pro stabilitu společnosti. Nejdemokratičtější země světa jsou právě ty, kde je vysoká vzdělanost občanů.

Zdroj: Finanční noviny

ČTK