Senát připustil regulaci chování obchodních řetězců podle ČSSD
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Chování obchodních řetězců možná bude navzdory kritice obchodníků a pravicových politiků regulováno zákonem, který navrhla ČSSD.
Za zneužití významné tržní síly sociální demokraté navrhují pro řetězce až desetimilionové tresty. Zákon se má ale podle Senátu týkat jen prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Normu s touto úpravou senátoři vrátili sněmovně k novému projednání.
Zákonu hrozilo v Senátu zamítnutí, které prosazovali hlavně zástupci ODS a KDU-ČSL. K úspěchu jim ale chyběl jediný hlas, když z 64 přítomných zákonodárců byla jen polovina. Návrh předsedy senátního zemědělského výboru Jana Hajdy (ČSSD), aby se zákon vztahoval jen na potravinářství a zemědělství, poté podpořila i řada občanských demokratů.
Naopak senátor ODS Jiří Pospíšil upozornil, že zákon v upravené podobě může být v rozporu se společnou zemědělskou politikou EU. „Pokud to nebylo notifikováno v Bruselu, tak prostě to budeme rušit s ostudou za pár měsíců,“ prohlásil. Místopředseda zemědělského výboru Adolf Jílek (KDU-ČSL) má za to, že všechny náklady spojené s aplikací zákona zaplatí spotřebitel, neboť řetězce zvýší ceny zboží.
Účelnější by podle Jílka bylo, pokud by zákon přikazoval řetězcům zařadit do své nabídky určité procento výrobků domácí nebo regionální provenience. Poslanec ČSSD Ladislav Skopal si za autory normy posteskl, že tvůrcům zákona byla nejprve vytýkána jeho nekonkrétnost, a po úpravách jeho malá obecnost.
Řetězcům má podle předlohy hrozit za zneužití tržní síly až desetimilionová pokuta nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu; zákon by po sněmovních úpravách přesně vyjmenovával, které praktiky jsou zneužitím tržní síly. Původní návrh určil, co je významná tržní síla, a její zneužití zakazoval. Jako významnou tržní sílu určoval například situaci, kdy si odběratel může vynutit jednostranně výhodné podmínky.
Návrh ČSSD ukládá hlavně řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat třeba cenové podmínky nebo údaje o snižování cen. Zákon pevně stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od dodání zboží. Řetězce by nesměly prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily. Toto se nemá vztahovat na rychle se kazící zboží nebo sezonní výrobky.
Proti zákonu se již dříve postavil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Předlohu označil za asociální, podle něj zakládá riziko zvýšení cen potravin na českém trhu a dále riziko poklesu podílu dodávek zboží od tuzemských výrobců potravin do obchodních sítí. Normu dnes podrobil kritice také Evropský svaz obchodu EuroCommerce; návrh ČSSD by podle něj poškodil obchodníky, jejich tuzemské dodavatele i spotřebitele.
„Návrh českého zákona nepřiměřeně zasahuje veřejnoprávní úpravou do smluvních a obchodních vztahů bez jasného záměru. Návrh zákona je diskriminační, protože jednostranně upravuje povinnosti vůči dodavatelům jen pro maloobchodníky,“ stojí v prohlášení, které podepsal generální sekretář EuroCommerce Xavier Durieu.
Zdroj: Finanční noviny
