Průměrná mzda vzrostla na 22.941 Kč
štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty
Průměrná mzda v Česku vzrostla v 1. čtvrtletí 2009 proti stejnému období loni o 534 korun na 22.941 Kč. Meziročně se tak zvýšila o 2,4 procenta. Po odečtení vlivu inflace se mzda za první tři měsíce roku meziročně zvýšila o 0,3 procenta, informoval dnes Český statistický úřad. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství činila 22.328 Kč. To je meziroční nominální růst o 3,1 procenta, reálně vzrostla o 1,0 procenta.
ČSÚ ode dneška začal zveřejňovat čísla o průměrných mzdách podle nového konceptu. První údaj podle původních výpočtů zahrnuje firmy zaměstnávající více než 20 zaměstnanců a druhý podle nové metodiky nově zahrnuje všechny zaměstnance a celé národní hospodářství. Tyto údaje za přepočtené počty zaměstnanců a celé národní hospodářství nyní budou mít přednost.
Mzdy rostly tentokrát rychleji v nepodnikatelské sféře. Průměrná mzda se zvýšila o 915 Kč (4,3 procenta) na 22.311 Kč, reálně vzrostla o 2,2 procenta. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 634 Kč na 22.331 Kč. Nominálně tak byla vyšší o 2,9 procenta a reálně vzrostla o 0,8 procenta.
„Výsledky tak potvrdily obavy z prvních dopadů hospodářské krize na mzdový růst v České republice, když nominální nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře dosáhl pouze 2,9 procenta. V nepodnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda meziročně o 4,3 procenta. Nominálně se rozdíl mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou snížil na 20 Kč,“ upozornil ČSÚ.
Podobný růst mezd čekají analytici i po celý letošní rok. „Důvodem takto nízkého růstu je špatná situace na trhu práce, která by dále měla pokračovat. Pokud se naplní náš výhled s rostoucí nezaměstnaností až k deseti procentům, nelze očekávat možnost výrazného zvyšování mezd. Zaměstnanci jsou spokojeni s tím, že si udrží své místo a snaha o zvýšení mzdy se posouvá až na druhé pořadí. Nízký růst mezd a rostoucí nezaměstnanost pak samozřejmě povedou k pouze umírněnému letošnímu růstu spotřeby domácností okolo 1,0 procenta,“ uvedl Jiří Škop z Komerční banky.
Podle ČSÚ se dopady hospodářské krize projevily v několikeré podobě a byly v prvním čtvrtletí často protichůdné. „Velká část podniků (řádově stovky) přistoupila k úpravě pracovní doby – nejčastější byla změna na čtyřdenní pracovní týden s tím, že zbylý den (obyčejně pátek) zaměstnanci zůstávali doma s náhradou mzdy (většinou 60 procent průměrné mzdy). Tento fakt vedl k poklesu průměrné mzdy,“ uvedl úřad.
V posledním čtvrtletí loňského roku ČSÚ uváděl meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy podle původní metodiky o 8,3 procenta na 25.381 korun.
Masové propouštění v mnoha podnicích pak podle statistiků někdy naopak vedlo k nárůstu celkové průměrné mzdy. Propouštěni totiž byli často méně kvalifikovaní pracovníci s podprůměrnou mzdou, zatímco vysoce kvalifikované a tudíž obtížně nahraditelné zaměstnance podniky propouštějí zpravidla až v beznadějné situaci.
„Výše zmíněné jevy se objevovaly v prvním čtvrtletí alespoň okrajově takřka ve všech odvětvích, masově však jen ve zpracovatelském průmyslu,“ uvedl ČSÚ.
Nejvyšší nominální průměrné mzdy i tentokrát vypláceli v peněžnictví a pojišťovnictví, dosáhla tam 53.987 Kč, meziročně ale stagnovala. Dále v informačních a komunikačních technologiích, kde se zvýšila o 8,7 procenta na 45.516 Kč, a také ve výrobě energií, kde vzrostla o 10,5 procenta na 39.420 Kč.
Nejnižší průměrná mzda je v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Činí tam 11.721 Kč, tam však bývá část pracovních příjmů získávána ve formě spropitného. Druhé nejnižší mzdy jsou v v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (14.957 Kč), zemědělství, lesnictví a rybářství je s 15.840 Kč na třetím místě mezi obory s nejnižší mzdou.
Zdroj: Finanční noviny, ČTK
