Bez práce je 437.000 lidí
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Míra nezaměstnanosti v březnu vzrostla na 7,7 procenta z únorových 7,4 procenta. Loni v březnu byla míra nezaměstnanosti 5,6 procenta. Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, se meziročně zvýšil o 125.011 na 437.020 lidí. Oznámilo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ve srovnání s koncem února se počet dosažitelných uchazečů zvýšil o 20.399.
Celkově úřady práce evidovaly k 31. březnu 448.912 osob. Ve srovnání s březnem 2008 je celkový počet uchazečů o práci vyšší o 112.615 lidí.
V průběhu března bylo na úřadech práce nově zaevidováno 70.429 osob. Je to o 1220 nově evidovaných uchazečů více než v předchozím měsíci a o 32.398 více než v březnu 2008.
Současná úroveň s 448.912 uchazeči o zaměstnání je nejvyšší od února 2007. Počet volných pracovních míst se dostal na hodnoty registrované v průběhu roku 2005. V rámci zemí Evropské unie se jedná o třetí nejnižší nezaměstnanost, upozornil mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.
Čísla dokumentují trend dobíhajících výpovědí, který začal na přelomu letošního a loňského roku, kdy podniky v rámci úspor způsobených velkým výpadkem zakázek a odbytu musely přistoupit k redukci počtu pracovních sil,“ komentoval výsledky prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Nicméně se zde projevil příznivý trend nastupujícího jara a začátku sezonních prací, díky kterým se podařilo mnoha lidem opět nalézt pracovní uplatnění. Počet lidí, kteří získají alespoň takovou možnost pracovat na omezenou dobu, se v dubnu a květnu ještě významně zvýší, odhadl Kužel.
Podle analytiků se nezaměstnanost bude letos dále zvyšovat. „Zvyšuje se riziko, že míra nezaměstnanosti se přehoupne na počátku příštího roku přes deset procent. Prozatím očekáváme na začátku roku míru nezaměstnanosti 9,8 procenta. Důvodem pokračujícího růstu počtu nezaměstnaných bude pokles výkonnosti české ekonomiky v letošním roce, a to především kvůli výraznému propadu průmyslové výroby,“ nastínil Jiří Škop z Komerční banky.
Škop připomněl, že právě průmysl byl v minulých letech sektorem, který se významně podílel na tvorbě pracovních míst a zároveň zvyšoval svou váhu v hospodářství. „Je to tedy sektor, který je ekonomickou recesí exportovanou ze zahraničí postižen nejvíce,“ dodal.
Z evidence na úřadech práce bylo v březnu vyřazeno celkem 50.365 uchazečů. Do nového zaměstnání v průběhu března nastoupilo 32.512 osob, což je o 9446 osob více než v předchozím měsíci, a o 6100 lidí méně než v březnu minulého roku. Bez umístění bylo vyřazeno 17.853 lidí.
Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo 73 úřadů práce, pokles čtyři. Nejvyšší nárůst byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 13,2 procenta, Praha východ (o rovných 13 procent), Šumperk (o 10,5 procenta) a Plzeň-jih (o 10,3 procenta). Nejvyšší meziměsíční pokles nezaměstnaných byl podle ministerstva na Písecku, a to o 3,9 procenta.
Vyšší míru nezaměstnanosti než republikový průměr vykázalo 45 okresů, nevyšší byla stejně jako v předchozích měsících v okresech Most s 14,9 procenta, Jeseník s 14,6 procenta, Bruntál s 14,1 procenta, Karviná (13,7 procenta) a Znojmo s 13,5 procenta. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce byl v okresech Praha-východ (2,5 procenta), Praha (2,6 procenta) a Praha-západ (2,7 procenta).
Míra registrované nezaměstnanosti byla výrazně vyšší u žen, celkem 8,7 procenta, u mužů činila sedm procent.
Úřady práce evidovaly ke konci března 2009 celkem 55.412 volných pracovních míst. Je to o 9469 míst méně než v předchozím měsíci a o 95.899 míst méně než v březnu 2008. Za březen bylo na úřadech práce nově nahlášeno nebo uvolněno 23.287 pracovních míst a 32.756 volných pracovních míst bylo nově obsazeno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 8,1 uchazeče. V okresech Jeseník je to ale 58,6 uchazeče, v Teplicích 45,9, v Karviné 42,6 zájemce, Děčíně 37,6, Bruntále 35,5 a v Prostějově 34,7 uchazeče.
Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je zpracovávaná Eurostatem pro mezinárodní srovnání, dosáhla letos v únoru v ČR 5,1 procenta. V zemích evropské sedmadvacítky činila 8,4 procenta, přičemž nejnižší byla v Nizozemsku s 3,1 procenta a nejvyšší ve Španělsku s 16,1 procenta.
Zdroj: Finanční noviny, ČTK