Evropa pro regulaci finančních trhů a proti protekcionismu
štítek Stalo se čtení na 4 minuty
Evropští vůdcové se vyslovili pro vytvoření nástrojů globálního dohledu nad finančními trhy a proti protekcionismu. Oznámila to německá kancléřka Angela Merkelová na závěr berlínské schůzky vrcholných představitelů hospodářsky významných evropských zemí.
Jejich vrcholní představitelé dnes hledali společnou strategii před světovým finančním summitem 20 nejdůležitějších vyspělých i rozvojových ekonomik světa 2. dubna v Londýně. Přípravného summitu se zúčastnili i český premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek.
Schůzku do berlínského kancléřství svolala Merkelová s cílem sjednotit stanoviska evropských států na opatření, která mají vést k silnější regulaci finančních trhů a zabránit opakování nynější hospodářské a finanční krize.
Také Česká republika jako předsednická země má ambici na setkání zemí G20 prezentovat co nejširší jednotnou evropskou pozici, řekl ČTK a České televizi Kalousek. „Evropa má šanci prosadit svá stanoviska tehdy, bude-li co nejvíce jednotná,“ zdůraznil ministr. V zásadních věcech se podle něj podařilo společnou pozici najít.
Topolánek na tiskové konferenci vysvětlil, že jeho úloha spočívá také v předání informací o výsledcích schůzky dalším zemím, které se jí neúčastnily včetně nečlenských států EU.
Merkelová mimo jiné řekla, že Mezinárodní měnový fond (MMF) musí vykonávat dohled nad finančními trhy. Tím vznikne instituce globálního nadnárodního dohledu. Kancléřka zdůraznila, že konkrétně musí být lépe kontrolovány hedgeové fondy. Také ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika, mají podléhat registraci a dohledu.
Ze sedmibodového plánu, jenž vzešel z berlínské schůzky, mimo jiné vyplývá, že prostředky MMF mají být zdvojnásobeny tak, aby mohla být zemím, které budou mít potíže s platební bilancí, poskytnuta rychlá a pružná pomoc. MMF má také spolu s Fórem pro finanční stabilitu dohlížet na naplňování závěrů světového finančního summitu G20 z loňského 15. listopadu, kdy se státy zavázaly dát světu nový finanční pořádek.
„Přiměřenému dohledu nebo regulaci“ musí být podřízeny „všechny finanční trhy, produkty a účastníci trhu – i hedgeové fondy a jiné soukromé peněžní domy, z nichž může vzejít systémové riziko“, uvádí se v závěrečném prohlášení.
Novým pravidlům se podle Merkelové musí podřídit i takzvané daňové ráje. Účastníci berlínské schůzky se shodli, že za tím účelem mají být vypracovány sankční mechanismy. „Do 2. dubna musí být jasné, kdo se chce této spolupráci vyhýbat,“ prohlásila kancléřka.
Někteří premiéři poté zmínili například i to, že je třeba zastavit praxi vyplácení přemrštěných prémií bankéřům. Banky mají v „dobrých časech“ vytvořit dodatečný kapitál, jenž má působit jako „nárazník“ v dobách krizových.
Evropští státníci se postavili proti protekcionistickým tendencím, které se v Evropě objevily. K překonávání krizí mají být přijímána pouze opatření, která „v co nejmenší míře deformují soutěž“, zní příslušná formulace v tiskovém prohlášení k závěrům schůzky. Podle mnohých pozorovatelů je však značně opatrná, i když se evropské státy výslovně zavázaly, že nebudou přijímat žádná protekcionistická opatření a že se budou zasazovat o rychlý průlom v rámci katarského kola jednání Světové obchodní organizace (WTO) o liberalizaci obchodu.
Z tendencí k protekcionismu byla v posledních týdnech obviňována hlavně Francie mimo jiné kvůli plánu poskytnout domácím automobilkám státní půjčky v celkové výši šest miliard eur (zhruba 173 miliard Kč).
Se Sarkozym se měl separátně sejít i Topolánek, jenž v minulých týdnech plány a výroky francouzského prezidenta ostře kritizoval, ale schůzka se v této formě z časových důvodů neuskutečnila. Oba politici by si tak mohli promluvit na mimořádném neformálním summitu EU, který svolalo české předsednictví na začátek března do Bruselu.
Berlínské schůzky se zúčastnili čtyři členové sedmi hospodářsky nejsilnějších zemí světa (G7), tedy Německo, Velká Británie, Francie a Itálie, premiéři Nizozemska a Španělska či předseda Evropské komise José Barroso.
Kalousek upozornil, že skutečná rozhodnutí se mohou přijímat až na vrcholných schůzkách EU za účasti všech 27 členů. „Tato schůzka nemohla mít jiný než koordinační charakter,“ řekl Kalousek novinářům.
Závěry berlínské přípravné schůzky před londýnským summitem G20:
1. Mezinárodní měnový fond (MMF) a Fórum pro finanční stabilitu (FSF) mají být pověřeny k dohledu nad naplňováním akčního plánu z loňského summitu G20 ve Washingtonu.
2. Všechny finanční trhy, produkty a účastníci trhů, včetně hedgeových fondů a jiných soukromých investičních společností, z nichž může vzejít finanční riziko, musí být podrobeny přiměřenému dozoru a regulaci.
3. Je třeba vyvinout sankční mechanismy k lepší ochraně proti nebezpečí, jež vyplývají z nekooperativních soudních systémů, včetně daňových rájů.
4. Banky by měly v dobrých časech vytvářet dodatečné kapitálové nárazníky, aby byly v budoucnu lépe vyzbrojeny na špatné časy.
5. Na londýnském summitu je třeba aktivně podporovat rozhovory o globální Chartě pro udržitelné hospodaření, které spoléhá na tržní síly, ale zamezuje excesům. To nakonec povede k vytvoření globálního rámce.
6. Je třeba přijmout taková opatření k překonávání akutních krizí, která deformují konkurenci v co nejmenší míře. To účastníci berlínské schůzky očekávají i od dalších členů G20. Dále se zavázali, že nebudou přijímat protekcionistická opatření a že se budou zasazovat o rychlý průlom v jednáních Světové obchodní organizace (WTO) o liberalizaci v rámci katarského kola.
7. Prostředky MMF musí být navýšeny na dvojnásobek, aby mohl svým členům při potížích s platební bilancí rychle a pružně pomoci.
Zdroj: Finanční noviny
