Globalizace

Nejjednodušeji řečeno lze za globalizaci a její projevy považovat takové změny projevující se jak ve společnosti, tak ve světové ekonomice, které jsou zapříčiněny rozvojem mezinárodního obchodu, vzájemnou spoluprací mezi jednotlivými státy a tím i propojováním s sbližováním jednotlivých kultur. Aby však mohl být umožněn snadný obchod mezi geograficky vzdálenými státy, bylo zapotřebí vyvinout dostatečně moderní a vyhovující dopravní síť, která by umožnila přesun zboží na jakkoliv velké vzdálenosti. Díky tomu dnes není žádným problémem pořídit si jakoukoliv věc z kterékoliv části světa a to ve velice krátké době. První projevy globalizace lze sledovat již během začátku druhé poloviny dvacátého století ve Spojených státech amerických, které se staly, jako i v mnoha jiných věcech, průkopníky tohoto fenoménu. Americké firmy začaly postupně prostupovat na evropské trhy. Nabízely výrobky a služby, které se tu do té doby nevyskytovaly a představovaly pro zákazníky nové možnosti. Zároveň však bylo třeba přizpůsobit se zažitému vkusu evropského zákazníka, který se postupem doby samozřejmě změnil. Dalším národem, který široce rozšířil výrobu i mimo své vlastní hranice a pronikl na vzdálené trhy, bylo Japonsko. Kultura výrazně odlišná jak od té americké, tak evropské. Přesto s poměrně velkým úspěchem dokázala na těchto trzích nabízet své zboží, které v domácí konkurenci nejenže obstálo, ale navíc bylo v mnoha případech příčinou problémů a krachů domácích výrobců, kteří s tak silnou ekonomikou nedokázali udržet tempo a ztratily svůj tržní podíl.

Globalizace bývá také spojována s globálním ekonomickým růstem. V tomto smyslu bývá chápána jako nástroj, který umožní vyspělým ekonomikám získávat výhodné pozice na trzích zemí méně vyspělých či rozvojových. Tím by mělo být dosaženo určitého zvýšení životní úrovně v těchto zemích, které to zajisté potřebují. Nicméně kromě příznivců globalizace, kteří zastávají tento názor, existují i její odpůrci, kteří tvrdí něco úplně jiného. Říkají, že vyspělé ekonomiky zabírají místo domácím výrobcům a jejich činnost prakticky znemožňují. Tím v důsledku nedochází ke zlepšení ekonomické situace země, ale naopak se čím dál tím více prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými. Z uvedeného lze vyvodit, že globalizace nepřináší jen užitky, ale nese sebou také jisté problémy. Mezi ně kromě zmíněných prohlubujících se rozdílů patří například problémy s prolínáním kultur. Pro menšiny v zemích Evropy je často obtížné dokázat se sžít s tamější většinou. Stále je na ně pohlíženo jako na přistěhovalce, kteří berou práci domácím lidem. Jako každá změna má globalizace a její následky svoje klady a zápory. Její vývoj a postup nelze zastavit a je jen otázkou,jak moc se bude v budoucnu projevovat.

Hana Hutlová