Kde se vzalo sčítání lidu?
štítek Studium čtení na 3 minuty
Většina z vás si jistě pamatuje poslední sčítání lidu, které v České republice proběhlo v roce 2001, přesněji o půlnoci z 28. února na 1.března. Mnoho z vás také určitě ví o tom, kdy bude následovat sčítání příští. Jelikož se postupuje podle pravidla desetileté periody, následující sčítání lidu nás čeká již v roce 2011. Kde se ale vzalo toto organizované statistické zjišťování počtu obyvatel a jaký je jeho účel?
První zmínky a jakémsi sčítání lidu bychom mohli nalézt dávno ve starověku, v době antického Řecka a Říma. V tomto období však docházelo jen k neúplným součtům obyvatel a to v naprosté většině pouze aktivních mužů, tedy těch, kteří byli schopni zúčastnit se případných bojů. Druhým důvodem součtu obyvatel byla evidence k daňovým účelům.
V období středověku přichází značné zlepšení soupisů obyvatel, víceméně však jen v mimoevropských státech – v Číně a Japonsku. Evropa se potýkala se značnou rozdrobeností, tudíž nebylo možné součty za větší celky provádět. S nástupem feudalismu v Evropě v 17.století dochází i zde ke vzniku prvních skutečných soupisů. Za další mezník ve vývoji sčítání lidu se považuje období 19. století, kdy došlo k přijetí jasných metodických zásad, podle kterých bylo potřeba se řídit. Pravidla určovala, jaké informace se během šetření budou zjišťovat. Mimo samotného počtu obyvatel se tak získávaly údaje o biologických znacích, společenských a ekonomických charakteristikách obyvatel. Zlepšení, které toto období přineslo, spočívalo také v tom, že díky jednotně přijaté metodice bylo postupně umožněno mezinárodní srovnávání získaných dat. S postupem času se také zlepšují metody používané k hodnocení výsledků sčítání. Mechanické zpracovávání bylo s rozvojem výpočetní techniky nahrazeno. Za pomoci počítačů je ze získaných dat možno vytěžit mnohem více informací a závislostí, než jak tomu bylo v minulosti.
Existuje takzvaný doporučený obsah, tedy něco jako návod, který říká, jaké otázky by měly být během sčítání lidu zodpovězeny. Patří sem samozřejmě zjištění přítomného a bydlícího obyvatelstva, místo narození, věk, pohlaví, gramotnost a nejvyšší dosažené vzdělání, počet dětí atd. Dále se zjišťují i takové údaje jako jsou postavení v zaměstnání, druh práce nebo dojížďka za prací.
Co se týče sčítání obyvatel u nás, první takové proběhlo již v roce 1921, tedy 2 roky po založení Státního úřadu statistického. Další sčítání následovalo roku 1930 tak, aby víceméně zůstalo zachováno pravidlo desetileté periody a nultého roku. Na sčítání v roce 1940 sice byly zahájeny přípravy, kvůli okupaci však neproběhlo. Úplné sčítání proběhlo tedy až za dalších 10 let. Další pak v letech 1961, 1970, 1980 a 1991, kdy bylo potřeba více času na přípravu prvního porevolučního sčítání. Na přelomu tisíciletí se sčítání neuskutečnilo ze strachu z kolapsu počítačových sítí, ke kterému mělo dojít. Došlo tedy k přesunu na rok 2001 a dále se bude po dohodě opět postupovat po období deseti let.
Dříve bylo potřeba na provedení součtu obyvatel i několik dnů, dnes se vše děje k jednomu okamžiku tak, aby výsledky byly co nejpřesnější. Tímto okamžikem je zvolena půlnoc. Nevychází se však z půlnoci posledního dne roku, což je pochopitelné. V tuto dobu dochází k nadměrné migraci obyvatel a výsledky by tak byly opravdu zkreslené. Volí se tedy nějaký neutrální den, který by co nejpřesněji zobrazil skutečnost. Sčítání obyvatel je ošetřeno i zákonem, který vymezuje i případné sankce za úmyslné nevyplnění nebo zkreslení informací. Je však v našem zájmu, abychom formuláře vyplnili pravdivě. Jedině tak dostaneme zpět kvalitní a zajímavé informace.
