Podnikání při zaměstnání
štítky Osobní finance Zaměstnání čtení na 2 minuty | přečteno 1×
Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností sice nemusí při nízkém zisku za rok 2018 platit sociální pojištění, ale daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zpravidla platí a podání daňového přiznání by pro ně mělo být samozřejmostí.
Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností vykonávají pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zdravotní pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se platí vždy, výpočet se provádí ze skutečného vyměřovacího základu, na rozdíl od výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.
Související
Sociální pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se rovněž platí vždy ze skutečného vyměřovacího základu, pokud je však hrubý zisk za celý kalendářní rok 2018 nižší než 71 950 Kč, tak se sociální pojištění vůbec neplatí. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
Vyplnění přílohy číslo jedna daňového přiznání
Ať už je vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost, tak je nutné v daňovém přiznání vyplnit přílohu číslo jedna. Na výpočet daně z příjmu fyzických osob nemá vliv, zdali se jedná o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti není nijak zvýhodněn. Do daňového přiznání uvádí podnikající zaměstnanci všechny své zdanitelné příjmy, tedy ze závislé činnosti i ze samostatné výdělečné činnosti. K vyplnění daňového přiznání je nutné doložit potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele.
Jak vysoká je celková daň z příjmu?
Do daňového přiznání uvedou podnikající zaměstnanci i odvedenou zálohovou daň z příjmu fyzických osob, tato částka je uvedena na potvrzení od zaměstnavatele. Pokud uplatňují podnikající zaměstnanci některou z daňových slev, kterou lze uplatnit pouze za celý rok (tj. slevu na manželku nebo školkovné) nebo daňové odpočty (např. odpočet zaplacených úroků z úvěru na bydlení, odpočet životního pojištění, odpočet penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření), tak může vzniknout při nižším zisku i nárok na daňovou vratku, neboť zaplacené zálohy během roku budou pořád vyšší než roční daňová povinnost.
Kdy se neplatí daňové zálohy?
Jestliže dílčí daňový základ ze závislé činnosti (z příjmů ze zaměstnání) činí více než polovinu celkového daňového základu, tak se neplatí zálohy na dani z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti.
Další články k tématu Daň z příjmu zaměstnanců
