Výpověď podaná zaměstnavatelem
štítek Právo čtení na 2 minuty
Zaměstnavatel může jednostranně rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr. Výpověď podaná zaměstnavatelem však musí být odůvodněná dle zákoníku práce, nestačí pouze odkaz na paragrafové znění. Pracovní poměr nekončí ihned. Běží dvouměsíční výpovědní lhůta.
Když nenese zaměstnanec na výpovědních důvodech vinu a pracovní poměr je ukončen z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce, písmeno a) až c), tak náleží zaměstnanci odstupné dle § 67 zákoníku práce. Těmito výpovědními důvody jsou:
Související
- rušení zaměstnavatele nebo jeho části
- přemístění zaměstnavatele nebo jeho části
- nadbytečnost zaměstnance
Zaměstnavatelé musí při podání výpovědi počítat s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet prvního dne následujícího měsíce od doručení výpovědi.
Jak vysoké je odstupné?
Výše odstupného se liší dle délky trvání pracovního poměru. Při skončení pracovního poměru náleží odstupné ve výši nejméně:
- jednonásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok
- dvojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr zaměstnance trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
- trojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky
Zaměstnavatel samozřejmě může vyplatit zaměstnanci i vyšší odstupné. Zákoníkem práce je stanoven minimální rozsah odstupného. Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, když se písemně se zaměstnancem nedohodne na jiném termínu.
Zdravotní problémy a odstupné
Nesplňuje-li zaměstnanec zdravotní předpoklady pro výkon práce, tak se nárok na odstupné liší, zdali se jedná o výpovědní důvod dle § 52 zákoníku práce, písmeno d) nebo o výpovědní důvod dle § 52 zákoníku práce, písmeno e). Když nesmí zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, tak náleží zaměstnanci odstupné nejméně ve výši 12násobku průměrného výdělku. Pokud však pozbyl zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost a přitom k tomu nedošlo z důvodu vykonávané práce, tak odstupné nenáleží.
Výpověď je nutné promyslet
Řada firem nemá stejný odbyt po celý rok. Produkce klesá a stoupá. Jeden rok je horší, následující však může být již opět výborný. Ke snižování počtu zaměstnanců by měli vedoucí pracovníci takových firem přistupovat velmi zodpovědně. Zaškolení a zaučení zaměstnance je nákladné. Stejně tak nový nábor zaměstnanců. Pro většinu činností nelze mít ihned adekvátně zdatného zaměstnance. Proto je potřeba každou výpověď dobře zvážit. Často se vyplatí hledat dočasně jiné řešení situace – např. financování mezd z předchozích ziskových let, snížení úvazku, snížení mezd. Časté přijímají a propouštění zaměstnanců firemní kultuře nepomáhá. Vysoká fluktuace zaměstnanců se podepisuje na kvalitě nabízeného zboží a služeb. Personální politika rozhoduje o budoucnosti společnosti, neboť nejvyšším aktivem firem jsou její zaměstnanci.
Další články k tématu Ukončení práce
