Lotyšsku již nic nebrání ke vstupu do eurozóny

štítky Politika Stalo se čtení na 2 minuty

foto: freeimages.com, ilustrační fotografie

Konvergenční zprávy Evropské komise v posledních třech letech byly v zajetí jakéhosi otupění a rutiny, neboť z důvodu ekonomické krize eurozóna zkrátka „nepřijímala“.

Sama si musela vyřešit celou řadu svých konstrukčních poruch a ani ti z kandidátů pro vstup, kteří by jevili aktivní zájem, se nenacházeli v takové ekonomické situaci, aby pro oslabenou eurozónu nepředstavovali ještě další dodatečné riziko.

Situace dnes je již podstatně klidnější, choroba slábne a ti ze členů EU stojící mimo eurozónu, kteří si přejí vyplnit svůj členský závazek a aktivně o přijetí eura usilují, nyní dostávají šanci. Nedávno vydaná konvergenční zpráva zdůvodňuje a v souvisejícím kladném stanovisku fakticky přivádí osmnáctou zemi, jež by měla prvního ledna příštího roku do eurozóny vstoupit a jíž je Lotyšsko.

To se tak stane po přestávající krizi v zásadě první zemí, která vstoupí do „tak trochu jiné“ eurozóny, do prostředí, které se změnilo přijetím celé řady nových pravidel. Byl zaveden Evropský stabilizační mechanismus, z něhož členům vyplývají určité závazky a povinnosti úměrně jejich ekonomické síle a velikosti, na nějž se však mohou obrátit a doposud i spolehnout v případě vážných strukturálních poruch v jejich ekonomikách.

Nové prostředí eurozóny, s nímž se však i předchozí lotyšské postoje zcela ztotožnily, se týká i zesílené koordinace v rámci hospodářské politiky, respektování pravidel fiskálního kompaktu a bankovní unie. Právě přijetím těchto kroků můžeme obrazně rozdělovat dosavadní historie eurozóny na období „před Lotyšskem a po Lotyšsku“, kdy doposud žádný nováček nevstupoval do tak „jiné“ eurozóny, než jeho předchůdce.

Ač to není nikde explicitně vyjádřeno, Lotyšsko po zkušenosti s krizí se muselo ve skutečnosti podrobit daleko ostřejšímu vstupnímu testu, kde zřejmě splnění povinných maastrichtských kritérií byl pouhý vrchol ledovce. Jejich vyhodnocování z pohledu udržitelnosti bylo zřejmě daleko přísnější a obezřetnější.

Lotyšsko je sympatickým příkladem, dokazujícím, že i přes těžkou zkoušku, kterou si eurozóna prošla v nedávných letech, stále nabízí svým členům výhody, kvůli nimž jsou ochotni i dnes do ní vstupovat. Je to o to sympatičtější, že podle původního itineráře již Lotyšsko pět let v eurozóně mělo být a z důvodu neudržitelnosti inflačního kritéria tehdy svůj vstup dobrovolně odložilo a nyní zdá se úspěšně dovršilo. K tomu schází poslední krok: formální posvěcení Radou EU (ECOFIN) a Evropskou radou, jež by po stanovisku Evropské komise měly být již jen zdvořilostní nezbytností.

Petr Zahradník,

hlavní ekonom Conseq Investment Management,a. s.

člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

Tiskové oddělení Dům financí

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí