Dohoda o provedení práce je výhodná pro obě strany
štítek Právo čtení na 3 minuty
Pro zaměstnance i zaměstnavatele je dohoda o provedení práce výhodná z důvodu nižšího zdanění. Zaměstnavatel ani zaměstnanec z ní totiž neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Od letošního roku však musí být dohoda o provedení práce uzavřena písemně, jinak je neplatná. Jaká je tedy aktuální právní úprava dohody o provedení práce? Odpovědi na své otázky najdete v tomto článku.
Dohoda o provedení práce je v platném znění upravena v § 75 zákoníku práce. Tuto dohodu může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce vykonávaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec tedy může v kalendářním roce s jedním zaměstnavatelem sjednat buďto jednu dohodu o provedení práce v rozsahu 150 hodin, nebo několik dohod o provedení práce, přičemž rozsah práce v těchto několika dohodách nesmí v úhrnu přesáhnout 150 hodin.
Dohoda o provedení práce musí být od roku 2011 uzavřena písemně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení, rozsah práce a zpravidla i doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Při stanovení odměny za vykonanou práci dle této dohody se uplatňuje smluvní volnost, jinými slovy řečeno, výše odměny není limitována, přičemž se přihlíží především k charakteru práce.
Kdy uzavřít dohodu o provedení práce?
Dohoda o provedení práce nezakládá účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanec tak nemá z titulu dohody o provedení práce nárok na nemocenskou, ošetřovné či mateřskou. Současně není práce vykonávaná na základě dohody o provedení práce započítávána pro důchod. Proto je práce na tuto dohodu výhodná pro občany, kteří již mají z jiného titulu vyřešen svůj pojistný vztah vůči zdravotní pojišťovně a OSSZ. Tuto podmínku splňují například studenti, penzisté, maminky na mateřské či rodičovské dovolené nebo občané, kteří mají mimo dohodu o provedení práce uzavřen klasický pracovní poměr.
Pokud by totiž člověk pracoval pouze na základě dohody o provedení práce, tak se mu tato doba nehodnotí pro důchod a musí si sám platit zdravotní pojištění ve výši 1 080 korun měsíčně (13,5 % z minimální mzdy), protože je v registru své zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Proč je dohoda o provedení práce výhodná pro zaměstnavatele?
U dohody o provedení práce nemusí zaměstnavatel odvést ze sjednané odměny sociální a zdravotní pojištění. Úspora na straně zaměstnavatele oproti „klasické mzdě“ činí 34 % (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění). Při sjednané odměně 20 000 korun ušetří zaměstnavatel 6 800 korun. Další výhodou pro zaměstnavatele je jednodušší administrativa. Zaměstnavatel totiž neplní za pracovníka pracujícího na základě dohody o provedení práce oznamovací povinnost. Dohoda o provedení práce navíc umožňuje zaměstnavateli velmi dobře během sezóny plánovat počet zaměstnanců, a to bez finančního rizika spojeného s výplatou mzdy během výpovědní lhůty či odstupného.
Příklad – zdanění dohody o provedení práce
Pan Novák uzavřel se zaměstnavatelem firmou Alfa, s. r. o. dohodu o provedení práce. Sjednaná odměna činí 20 000 Kč. Jaké se dohoda zdaní? Z dohody o provedení práce neodvádí sociální a zdravotní pojištění ani zaměstnavatel ani zaměstnanec. Celkové mzdové náklady firmy Alfa, s. r. o. jsou tedy 20 000 Kč. Pan Novák na svůj bankovní účet obdrží 17 000 Kč. Rozdíl ve výši 3 000 je záloha na daň z příjmu fyzických osob (15 % z 20 000 Kč).
