Inflace v září meziročně mírně zrychlila na dvě procenta
štítek Stalo se čtení na 4 minuty
Meziroční inflace v září mírně zrychlila růst na dvě procenta po předchozím dvouměsíčním růstu o 1,9 procenta. Ve srovnání se srpnem spotřebitelské ceny klesly o 0,3 procenta díky levnějším letním zájezdům, některým potravinám a pohonným hmotám. Uvedl to dnes Český statistický úřad.
„Samotná inflace za září dává málo důvodů k tomu, aby Česká národní banka musela spěchat se zvýšením úrokových sazeb. Nicméně už dříve zveřejněná ekonomická čísla poukazují na to, že se ekonomika nachází v lepší kondici, než se kterou ČNB počítá ve své aktuální prognóze,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Cenová hladina v ČR je i podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky velmi stabilní, a inflace tudíž nízká.
Inflace má ovšem podle analytika Generali PPF Asset Management Radomíra Jáče našlápnuto k tomu, aby v závěrečném čtvrtletí letošního roku dále rostla nad dvouprocentní inflační cíl centrální banky. „Nicméně, takový vývoj by byl v souladu s prognózou ČNB, a pro tvůrce měnové politiky by tak nepředstavoval překvapení,“ uvedl.
Meziměsíční pokles spotřebitelských ceny v září ovlivnilo podobně jako v minulých letech především snížení cen dovolených kvůli končící letní sezoně. Ceny dovolených se na sklonku léta snížily o téměř 15 procent, v oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot o procento a ceny automobilů o půl procenta. Z potravin klesly zejména ceny pečiva o čtyři procenta, peckovin a bobulovin o 15,1 procenta a cukru o 3,6 procenta.
Opačný vliv na vývoj cenové hladiny mělo podle statistiků meziměsíční zvýšení cen oděvů o 1,5 procenta a obuvi o 2,3 procenta kvůli vyšším cenám nových sezonních modelů. V souvislosti s nástupem nového školního roku vzrostly ceny v mateřských školách a za vzdělání. Poplatky v mateřských školách byly vyšší o 4,5 procenta, v soukromých základních školách vzrostly o 2,4 procenta, ve školních družinách o 4,6 procenta a za kvalifikační kurzy lidé zaplatili o 4,4 procenta víc. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny finančních služeb o 3,8 procenta. Z potravin se zvýšily především ceny mouky o 8,2 procenta, másla o čtyři procenta a plodové zeleniny o 7,8 procenta.
Za meziročním zvýšením inflace o 0,1 procentního bodu je podle ČSÚ zrychlení růstu u ostatního zboží a služeb, kde ceny finančních služeb stouply o čtyři procenta po růstu o 0,2 procenta v srpnu. Mírné zrychlení cenového růstu statistici uvádějí také v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zvýšily se zejména ceny másla o 24,9 procenta (z 19,6 procenta v srpnu), brambor o 58,6 procenta (z 53,2 procenta v srpnu) a ceny mléčných výrobků o 6,3 procenta (z 5,2 procenta v srpnu).
Největší vliv na růst cenové hladiny měly i nadále ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení a alkoholické nápoje a tabák. V bydlení vzrostlo čisté nájemné o devět procent – regulované nájemné se zvýšilo o 17,1 procenta a tržní kleslo o 0,8 procenta. Ceny zemního plynu byly vyšší o 3,9 procenta, tepla a teplé vody o 3,5 procenta, vodného o 3,8 a stočného o 4,9 procenta. Ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků vzrostly shodně o 5,1 procenta. „I přes meziměsíční pokles cen pohonných hmot byly jejich ceny meziročně vyšší o 11,8 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Nižší než loni byly ceny oděvů o 2,8 procenta a obuvi o 1,2 procenta. V oddíle pošty a telekomunikace klesly ceny mobilních telefonů o 10,8 procenta a ceny telefonických a telefaxových služeb o 1,2 procenta. V oddíle rekreace a kultura byly nižší ceny audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat o 7,9 procenta. V bydlení klesly ceny elektřiny o 2,7 procenta. V dopravě se snížily ceny automobilů o 12,6 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,7 procenta a ceny služeb o 2,2 procenta. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení hypotetického nájemného byl meziročně 102,0 procenta.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 1,1 procenta, což je o 0,2 procentního bodu víc než v srpnu.
Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 27 členských zemí EU byl podle předběžných údajů Eurostatu v srpnu dvě procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně než v červenci. Nejvíce vzrostly ceny v Rumunsku (o 7,6 procenta) a Řecku (o 5,6 procenta). V Německu zpomalil meziroční cenový růst na procento z 1,2 procenta v červenci.
V ČR klesl HICP podle předběžných výpočtů v září meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně vzrostl o 1,8 procenta. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za září 2010 je rovněž 1,8 procenta.
