ÚS zrušil větu v insolvenčním zákoně, týká se návrhu na oddlužení
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Ústavní soud (ÚS) na návrh olomouckého vrchního soudu zrušil část insolvenčního zákona. Stanovovala to, že pokud dlužník bez náležité omluvy nepřišel na schůzi věřitelů svolanou k projednání návrhu na oddlužení, bral to soud jako stažení návrhu. Dlužník se kvůli tomu mohl rychle ocitnout v konkurzu. Podle olomouckých soudců je taková právní úprava protiústavní, což potvrdil i Ústavní soud.
Napadená část zákona přesně říkala, že pokud se „(dlužník) bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět“. Podle vrchního soudu je ale zpětvzetí návrhu úkonem, který by měl být plně v dispozici dlužníka. Není prý vhodné, aby soud na základě právní fikce stanovil, že dlužník vzal návrh zpět, přestože to fakticky neudělal.
Ústavní soud potvrdil, že takzvaný dispoziční úkon v tomto případě nemůže být obsahem právní fikce. Bylo by to v rozporu s povahou civilního soudního řízení, uvádí se v nálezu. „Je to neakceptovatelné tím spíše, že nejde o pouhý procesní úkon (…), ale o úkon, který má zásadní hmotněprávní důsledky pro dlužníka i věřitele,“ uvedla soudkyně zpravodajka Michaela Židlická.
Olomoucký soud konkrétně řeší případ dlužníka, který podal společně s insolvenčním návrhem také návrh na povolení oddlužení. Prvoinstanční krajský soud ustanovil insolvenčního správce a povolil řešení úpadku oddlužením. Současně nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. Dlužník na schůzi nepřišel. Krajský soud proto vydal téhož dne usnesení, kterým vzal na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení a prohlásil na majetek dlužníka konkurz.
Dlužník se proti tomu odvolal k vrchnímu soudu. Podle odvolání nepřišel na schůzi věřitelů kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Jako důkaz předložil potvrzení od praktického lékaře. Dlužník žádal, aby vrchní soud konkurz zrušil. Olomoučtí soudci pak předložili problém Ústavnímu soudu, protože zákonnou úpravu považují za protiústavní.
Není to poprvé, co Ústavní soud škrtal v insolvenčním zákoně. Loni v dubnu zrušil jednu větu, která mohla komplikovat situaci dlužníkům. Nedávala jim možnost bránit svá práva u odvolacího soudu. Návrh směřující proti insolvenčnímu zákonu podal také tehdy Vrchní soud v Olomouci.
Loni zrušené ustanovení nepřipouštělo možnost odvolání dlužníků proti usnesení, jímž insolvenční soud bere na vědomí zpětvzetí návrhu dlužníka na oddlužení. Ustanovení působilo problémy například právě v situaci, kdy dlužník, jemuž soud předtím povolil oddlužení, z nějakého důvodu nepřišel na schůzi věřitelů a insolvenční soud pak neúčast automaticky hodnotil jako zpětvzetí návrhu. Dlužník se do loňského zásahu ÚS vůbec nemohl odvolat.
Už při loňském rozhodování soud naznačil, že ústavě odporuje i dnes projednávaná část zákona. Tehdy ji ale nemohl zrušit, chyběl k tomu správný návrh. „K tomuto ustanovení se už soud vyjadřoval, vyjadřoval se k němu kriticky tak, že není ústavně konformní. (…) Takže tato (dnešní) věc byla z tohoto pohledu v uvozovkách vlastně jednoduchá, protože byla předvyřešená předchozím nálezem,“ konstatovala místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová.
