NATO vyzve své členy, aby nesnižovali vojenské rozpočty
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Severoatlantická aliance na čtvrtečním zasedání ministrů obrany v Bruselu vyzve svých 28 členů, aby neobětovali na oltář krize své již tak omezené vojenské rozpočty, ale podpořili reformu struktur aliance. Informovala o tom agentura AFP. Českou republiku budou na pravidelném zasedání zastupovat ministr obrany Martin Barták a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Český ministr na zasedání podepíše smlouvu o vědecké spolupráci s USA.
Členské země nesmějí snižovat své obranné rozpočty příliš mnoho nebo špatně, protože jejich prosperita závisí i na jejich bezpečnosti, řekl v pondělí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Severoatlantická aliance již tradičně vyzývá k pořádku své členy, z nichž tři čtvrtiny nerespektují práh dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) věnovaných na obranu, který přitom sami schválili.
Zatímco se vojenské výdaje Spojených států loni vyšplhaly na více než tři procenta hrubého domácího produktu, na 600 miliard eur (15,6 bilionu Kč), což je téměř polovina všech rozpočtů na obranu ve světě, pak Evropané široce těžili z toho, že po skončení studené války zavládl mír.
Podle statistik NATO věnovaly Německo, Itálie a Španělsko v roce 2008 na obranu 1,3 procenta HDP, zatímco v letech 1985–1989 to bylo 2,9, 2,2 a 2,1 procenta.
Francie a Velká Británie, které mají nejvyšší rozpočty v Evropě, vydávají na obranu zhruba desetinu toho co Spojené státy a pohybují se těsně pod hranicí dvou procent. V době vrcholící konfrontace mezi Východem a Západem Paříž vynakládala na obranu 3,7 procenta HDP a Londýn 4,4 procenta.
NATO se obává, že úsporná opatření, která kvůli krizi evropské země vyhlašují, by mohla omezit jejich rozpočty na obranu na takovou úroveň, která by nestačila k zajištění misí bloku. Alianci již nyní chybí nezbytný materiál, například vrtulníky.
Ministři obrany NATO na své předchozí schůzce z 5. února v Istanbulu souhlasili s tím, že ucpou rozpočtovou díru ve výši 640 milionů dolarů (13,8 miliardy Kč), a zavázali se, že budou reformovat financování aliance.
Roční rozpočet NATO činí asi dvě miliardy eur (52 miliard Kč), které jsou rovnoměrně rozděleny mezi infrastrukturu a administrativu na jedné straně a na operace na straně druhé.
Rasmussen v pondělí připomněl, že při nástupu do úřadu slíbil reformu organizaci. Aby jeho krok podpořily, poslaly mu koncem dubna Německo, Česká republika, Dánsko, Spojené státy, Francie, Itálie, Norsko, Nizozemsko a Velká Británie dopis, v němž požadují rozsáhlou reformu NATO týkající se jak sídla jeho agentur, tak struktury velení.
Chtějí jít ještě za snížení počtu stálého vojenského aparátu NATO ze 17.000 na 13.000 lidí, které bylo schváleno loni. Podle těchto zemí je v alianci ještě příliš mnoho velitelství a výborů různého druhu pocházejících z doby studené války. Zbývá přesvědčit některé země, jež nechtějí ztratit tyto instituce sídlící na jejich území nebo důstojnické posty spojené se silnou symbolickou hodnotou.
Nutnost reformy aliančních struktur připomíná i tiskový materiál českého ministerstva obrany.
Za účasti zástupců zemí, které nejsou členy aliance, a přesto se zapojují do jejích operací, budou ministři obrany jednat také o dalším vývoji v misích v Afghánistánu a Kosovu, sdělil ČTK Vladimír Lukovský z ministerstva obrany.
Barták se svým americkým protějškem Robertem Gatesem ve čtvrtek v Bruselu mimo jiné podepíše smlouvu o spolupráci v oblasti obranného výzkumu. Kontrakt vytvoří rámec pro české výzkumné ústavy a soukromé firmy, které se budou moci zapojovat do zakázek americké armády. Zároveň budou mít přístup ke špičkové americké vědě a technice.
Generální tajemník NATO již řekl, že NATO schválilo pravidla stanovící jasné priority v otázce výdajů. Washington žádá, aby těmito prioritami byly nynější operace v Afghánistánu a protiraketová obrana v Evropě, o níž se bude ve čtvrtek a v pátek v Bruselu také jednat. Vše má být předloženo ke schválení na summitu NATO koncem listopadu v Lisabonu.
