Část americké centrální banky už chce mít vyšší diskontní sazbu
štítek Stalo se přečtete do minuty
Uvnitř americké centrální banky (Fed) narůstá příklon ke zpřísnění měnové politiky a postupnému zavádění takzvané exit strategy, tedy plánu na ukončení mimořádně uvolněné měnové politiky. Ukazuje to zápis z dubnového jednání Fedu, na němž se centrální banka rozhodla nechat všechny základní sazby beze změn.
Z dvanácti Federálních rezervních bank, které dohromady tvoří Fed, tři chtěly zvýšit diskontní sazbu z nynějších 0,75 procenta na rovné jedno procento. Diskontní sazba přímo neovlivňuje výši nákladů v ekonomice, Fed ji v rámci nouzových úvěrů účtuje komerčním bankám.
Zvýšení diskontu se snažily prosadit Federální rezervní banky v Dallasu, Richmondu a St. Louis. Banky uvedly, že už chtějí normalizovat diferenciál mezi diskontní a základní sazbou.
Než v roce 2007 vypukla finanční krize, diferenciál mezi oběma hlavními sazbami činil celý jeden procentní bod. V rámci Fedu není shoda v tom, zda by se měl diferenciál vrátit na původní úroveň.
Federální rezervní systém, jak zní plný název americké centrální banky, se skládá z 12 Federálních rezervních bank, z nichž každá zastupuje jeden měnový distrikt. Federální rezervní banky pak mají své pobočky, kterých je celkem 25.
