Reuters: Italská vláda schválila hluboké výdajové škrty
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Italský kabinet v úterý večer dle očekávání schválil plán úsporných opatření. Podle zdroje agentury Reuters chce vláda do roku 2012 srazit rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu, jak stanovují pravidla Evropské unie. Podrobnosti schváleného plánu prozatím nejsou známy.
Smyslem úspor je zabránit tomu, aby se Itálie dostala do podobných problémů, s nimiž se potýká Řecko. Situace v Řecku negativně ovlivňuje celou eurozónu a způsobila citelný růst nákladů na obsluhu dluhu zemím na periferii měnové unie a také prudký pokles kurzu eura. Úsporná opatření zavádějí i další evropské země.
Už návrh úsporných opatření například předpokládal, aby se výdaje během příštích dvou let snížily zhruba o 26 miliard eur (asi 666,8 miliardy Kč) a na čtyři roky se zmrazil růst platů ve státní správě. Počítalo se také s výrazným snížením počtu státních zaměstnanců. Přijat má být pouze jeden na každých pět, kteří odejdou.
Itálie se ale k ostatním členům eurozóny v otázce snižování výdajů podle agentury Reuters připojuje dost neochotně. Úsporný rozpočet se totiž dotkne prakticky všeho podstatného, kromě platů státních zaměstnanců například také výdajů na zdravotnictví a výběru mýtného.
„Bude to kruté a neobejde se to bez obětí,“ řekl zástupce italského kabinetu Gianni Letta, který je pravou rukou premiéra Silvia Berlusconiho. Vláda občanům dlouho tvrdila, že jejich země je imunní proti takovým problémům, s nimiž se potýká Řecko. Nakonec se ale rozhodla, že k úsporám preventivně sáhne.
Ve snaze snížit výdaje se Řím připojuje k Řecku, Španělsku a Portugalsku. Cílem je snížit rozpočtový deficit, který se ve všech těchto zemích pohybuje vysoko nad povolenou tříprocentní hranicí ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Po přijetí záchranného programu v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč) na pomoc Řecku teď celá eurozóna bojuje o důvěru investorů.
Evropské země se dohodly i na širší záchranné síti, která má pomoci zemím eurozóny vypořádat se s citelným růstem nákladů na obsluhu dluhu, což byl v posledních týdnech i jeden z problémů Řecka. Záchranná síť bude mít k dispozici až 750 miliard eur (asi 19,2 bilionu Kč). Půl miliardy eur má poskytnout EU a 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond.
