V Řecku je další generální stávka proti úsporným opatřením

štítek Stalo se čtení na 2 minuty

Státní sektor a doprava jsou v Řecku znovu ochromeny generální stávkou, od února již čtvrtou. Lidé protestují proti penzijní reformě a dalším úsporným opatřením, která přijala řecká vláda výměnou za finanční pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

Pod slogany „Ruce pryč od sociálních jistot“ a „Dost s úsporami“ pořádají největší odborové centrály, GSEE, která sdružuje zaměstnance soukromého sektoru, a ADEDY sdružující zaměstnance státního sektoru, manifestace ve velkých městech. Stejně jako vždy odbory komunistů svolaly vlastní oddělenou akci.

Úřady jen v centru Atén rozmístily na 1700 policistů, aby zabránily opakování tragédie z 5. května, sdělil agentuře AFP mluvčí policie Thanasis Kokalakis. Tehdy radikální část demonstrantů podpálila banku, kde se zplodinami udusili tři lidé.

V Aténách nejezdí metro, ani autobusy a trolejbusy. V nedalekém přístavu Pireu zůstaly lodě ukotveny. Naopak letecký provoz je v zásadě zajištěn. Letoví kontroloři se rozhodli stávky nezúčastnit s ohledem na zhoršení situace v turistice.

Zavřeny jsou také jen některé školy a ministerstvo školství dodržuje termíny zkoušek, které se dnes mají konat. Otevřeny jsou i mnohé soukromé banky, přestože zaměstnance vyzval ke stávce jejich odborový svaz. Zavřeny byly pobočky Řecké národní banky. V nemocnicích funguje jen pohotovost.

S výjimkou pracovníků státní televize se novináři ke stávce nepřipojili, ale jejich odbory počítají se čtyřiadvaceti­hodinovou stávkou příští týden.

Odbory požadují, aby vláda ustoupila od úsporných opatření v systému sociálního zabezpečení, k níž ji vedou hluboký státní dluh a hrozba bankrotu. Místo toho chtějí, aby hledala zdroje jinde, zejména u bohatých.

Penzijní reforma, která například zvyšuje minimální věk pro předčasný odchod do důchodu na 60 let a snížení penzí na 65 procent původní mzdy, je jen jedním z úsporných opatření vlády premiéra Jorgose Papandrea.

Výměnou za obdržení půjčky 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu na pokrytí dluhových splátek vláda také například zvyšuje nepřímé daně zhruba o deset procent. Rovněž se rozhodla přísněji vymáhat platby od daňových dlužníků. Celkem by tak mohla dostat do státní pokladny dodatečných 30 miliard eur.

ČTK

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí