V Řecku je další generální stávka proti úsporným opatřením
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Státní sektor a doprava jsou v Řecku znovu ochromeny generální stávkou, od února již čtvrtou. Lidé protestují proti penzijní reformě a dalším úsporným opatřením, která přijala řecká vláda výměnou za finanční pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Pod slogany „Ruce pryč od sociálních jistot“ a „Dost s úsporami“ pořádají největší odborové centrály, GSEE, která sdružuje zaměstnance soukromého sektoru, a ADEDY sdružující zaměstnance státního sektoru, manifestace ve velkých městech. Stejně jako vždy odbory komunistů svolaly vlastní oddělenou akci.
Úřady jen v centru Atén rozmístily na 1700 policistů, aby zabránily opakování tragédie z 5. května, sdělil agentuře AFP mluvčí policie Thanasis Kokalakis. Tehdy radikální část demonstrantů podpálila banku, kde se zplodinami udusili tři lidé.
V Aténách nejezdí metro, ani autobusy a trolejbusy. V nedalekém přístavu Pireu zůstaly lodě ukotveny. Naopak letecký provoz je v zásadě zajištěn. Letoví kontroloři se rozhodli stávky nezúčastnit s ohledem na zhoršení situace v turistice.
Zavřeny jsou také jen některé školy a ministerstvo školství dodržuje termíny zkoušek, které se dnes mají konat. Otevřeny jsou i mnohé soukromé banky, přestože zaměstnance vyzval ke stávce jejich odborový svaz. Zavřeny byly pobočky Řecké národní banky. V nemocnicích funguje jen pohotovost.
S výjimkou pracovníků státní televize se novináři ke stávce nepřipojili, ale jejich odbory počítají se čtyřiadvacetihodinovou stávkou příští týden.
Odbory požadují, aby vláda ustoupila od úsporných opatření v systému sociálního zabezpečení, k níž ji vedou hluboký státní dluh a hrozba bankrotu. Místo toho chtějí, aby hledala zdroje jinde, zejména u bohatých.
Penzijní reforma, která například zvyšuje minimální věk pro předčasný odchod do důchodu na 60 let a snížení penzí na 65 procent původní mzdy, je jen jedním z úsporných opatření vlády premiéra Jorgose Papandrea.
Výměnou za obdržení půjčky 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu na pokrytí dluhových splátek vláda také například zvyšuje nepřímé daně zhruba o deset procent. Rovněž se rozhodla přísněji vymáhat platby od daňových dlužníků. Celkem by tak mohla dostat do státní pokladny dodatečných 30 miliard eur.
