Nedoplatky daňových poplatníků loni vzrostly na 167 miliard korun
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Objem všech nedoplatků v příjmech státního rozpočtu loni vzrostl na 167,2 miliardy korun a proti předchozímu roku se zvýšil o 2,3 miliardy. Více než polovinou se na tomto objemu podílely dlužné daně, třetinu tvořily nedoplatky u sociálního pojištění a zhruba pět procent nedoplatků evidovali celníci. Vyplývá to z údajů v návrhu státního závěrečného účtu, který ČTK poskytlo ministerstvo financí.
Objem samotných nezaplacených daní ale klesl, a to meziročně asi o dvě miliardy na 98,4 miliardy korun. Klesl i objem nedoplatků, které úřady odepsaly pro nedobytnost. Největší část nedoplatků připadá na daň z přidané hodnoty, a to 48 miliard korun. Naproti tomu pouhých deset milionů korun dlužili lidé na dědické dani. Největší podíl, téměř třetinu nedoplatků, evidovaly pražské úřady, nejméně nedoplatků vedly ve svých účtech úřady v působnosti královéhradeckého finančního ředitelství, a to jen 4,8 miliardy korun.
Stát loni nedoplatky vymáhal v téměř třech milionech případů a dohromady usiloval tímto způsobem získat 68 miliard korun. Úspěšně pro stát dopadlo téměř 554.000 případů, kdy se podařilo získat celkem šest miliard korun.
Ministerstvo uvádí, že s využitím všech dostupných prostředků a za současného stavu zákonů lze vymáháním nedoplatků získat do veřejných rozpočtů nejvýše kolem šesti miliard korun ročně. V letech 2007 a 2008 se podařilo touto cestou získat 6,05 a 6,33 miliardy korun, v roce 2001 dokonce 6,7 miliardy. Nejvíce úřady vymáhají daň z přidané hodnoty a loni jí takto získaly 3,7 miliardy korun.
Nejúspěšněji se vymáhají menší pohledávky do jednoho milionu a do deseti milionů korun. Nedoplatky nad tuto částku už jsou podle ministerstva vymahatelné jen zčásti a často jsou již zcela nedobytné. Ministerstvo odhaduje, že ke konci loňského roku bylo téměř 50 miliard daňových nedoplatků nedobytných.
Hlavními příčinami, proč se stát nemůže k dlužným penězům dostat, jsou například nemajetnost a předluženost dlužníků i nemožnost nalézt nějaký majetek dlužníka. Některé dlužící firmy zanikají bez právního nástupce, dlužníci umírají a jejich pozůstalost je předlužená. V některých případech jsou daňoví dlužníci bez příjmů a bydliště mají nahlášeno třeba na obecním úřadu, uvedlo MF.
