Recese v EU i eurozóně skončila
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Ekonomika Evropské unie i eurozóny se vymanila z recese. Ve třetím čtvrtletí ve srovnáním s předchozími třemi měsíci hrubý domácí produkt eurozóny vzrostl o 0,4 procenta a celé EU o 0,2 procenta.
Novináře o tom informoval Eurostat. Je to vůbec první růst po pěti čtvrtletích, naposledy hospodářství eurozóny i celé evropské sedmadvacítky vzrostlo v prvním čtvrtletí loňského roku. Růst však mírně zaostal za očekáváním.
Ekonomové v případě eurozóny, která je ekonomickým „tahounem“ celé unie, totiž předpokládali mezičtvrtletní růst HDP v průměru o 0,5 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se hospodářství eurozóny ve třetím čtvrtletí letošního roku propadlo o 4,1 procenta, v případě Evropské unie dokonce o 4,3 procenta. V předchozím čtvrtletí se však propadalo citelně rychleji, u eurozóny o 4,8 procenta a u EU o 4,9 procenta.
„Je to o něco slabší (mezičtvrtletní růst HDP) než očekávání. Kolem čísel v tomto čtvrtletí však bude vždy trochu nejistoty. Důvodem je především silný růst průmyslu ve velkých ekonomikách, který by za normálních okolností vedl i k citelnému růstu HDP,“ řekl agentuře Reuters Dominic Bryant z francouzské banky BNP Paribas.
Tempo oživení v Evropské unii navíc mírně zaostává za americkou ekonomikou. Její HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,9 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Citelný rozdíl panuje i v meziročním srovnání, přičemž hospodářství USA se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propadlo „jen“ o 2,3 procenta.
Nad dalším vývojem hospodářství v EU visí otazník, čemuž napovídá i poměrně velký rozptyl odhadů jednotlivých ekonomů. Zatímco největší optimisté v případě eurozóny ve třetím čtvrtletí očekávali mezičtvrtletní růst HDP o 0,9 procenta, největší skeptici jen o 0,1 procenta.
Experti upozorňují, že současné oživení je „taženo“ především masivními státními výdaji. Není tak vyloučeno, že v dohledné době by se ekonomika opět mohla ponořit do recese. Jednotlivé země navíc musí bojovat se stále rostoucí nezaměstnaností a špatným stavem veřejných financí, který se zhoršil právě během hospodářské krize. Na vině jsou nejen obrovská finanční podpora ekonomiky z peněz daňových poplatníků, ale i nižší příjmy rozpočtu.
Výjimkou není ani Česko, jehož hospodářství ve třetím čtvrtletí v porovnání s předchozím čtvrtletím rovněž vzrostlo (o 0,8 procenta), na rozdíl od EU však již podruhé za sebou. Ekonomové nicméně upozorňují, že skutečné oživení přijde až za delší čas a hospodářství se zatím jen stabilizuje.
„Výdaje spotřebitelů zůstanou v příštích měsících utlumené, stejně jako bude přetrvávat rostoucí trend v případě nezaměstnanosti. Lze čekat i zpomalení nárůstu u mezd. Výsledkem toho všeho nebude v eurozóně v nejbližší době tak silné hospodářské oživení,“ uvedl Nick Kounis z belgické finanční skupiny Fortis.
Howard Archer z IHS Global Insight dokonce očekává, že by se ekonomický růst měl někdy v průběhu příštího roku zastavit, vyloučit přitom není možné ani krátkodobý propad. „Je možné očekávat, že by to bylo v důsledku ukončení některých stimulačních opatření, jakým je například šrotovné či některá podpůrná opatření na trhu práce,“ dodal. Navzdory tomuto vývoji však podle něj HDP eurozóny v příštím roce vzroste zhruba o jedno procento.
Zdroj: Finanční noviny
