Ukrajina
čtení na 2 minuty
Další z bývalých států SSSR, je zakladatel SNS a v současnosti je jeden z nejvyspělejších států tohoto sdružení. Tato druhá největší země Evropy získala svou nezávislost v roce 1991, předtím patřila 338 let k Rusku. Ovšem i v současné době je východní část Ukrajiny proruská.
Po získání nezávislosti zahájila ukrajinská vláda postupnou privatizaci malých a středních podniků. Ovšem i navzdory hospodářské reformě je průmyslová výroba nižší než v roce 1990. Například v Doněcké pánvi poklesla těžba uhlí z 200 milionů tun na pouhých 84 milionů tun (r.1995). Krátce po získání samostatnosti se průmyslový růst snížil o polovinu a inflace dosahovala 80 %.
V době vyhlášení nezávislosti byla na Ukrajině část sovětských jaderných zbraní. Jako členský stát SNS si Ukrajina si chtěla tuto výhodu ponechat, došlo ale ke sporu s Ruskem a to jak o jaderné zbraně, tak o černomořské válečné námořnictvo v Oděse. Problémem byla také nezávislost Krymu. Další problémy měla Ukrajina se západem, když odmítla podepsat jakékoliv smlouvy o odzbrojení.
Od roku 1995 začaly radikální hospodářské reformy, které se zprvu vyvíjely slibně, teď ovšem postupují pomalu. Hlavní zemědělské produkty na Ukrajině jsou cukrovka, obilí, zelenina, dřevo, maso, mléčné výrobky. Významnými těžebními surovinami jsou rudy železa, manganu, rtuti, niklu, titanu a uranu, uhlí, ropa, zemní plyn, sůl a síra. Mezi významná hospodářská odvětví patří strojírenství a dopravní zařízení, hornictví, železářství, ocelářství, dále pak chemický, potravinářský a elektrotechnický průmysl. Ukrajina vyváží především železo a ocel, potraviny, elektrotechniku a uhlí.
K ukrajinské národnosti se hlásí 77,8 % obyvatelstva Ukrajiny. Kromě Krymu, kde žijí především Rusové (58,5 %), tvoří Ukrajinci ve všech oblastech nadpoloviční většinu; v Haliči, Volyni a Podolí pak jejich podíl přesahuje 90 %. Největší zastoupení Rusů vykazuje oblast Luhanská (39 %), Doněcká (38 %) a Charkovská (26 %). Nejvýznamnější rumunskou menšinu má Bukovina (Černovická oblast). Etnicky nejrozrůzněnějším krajem je Budžak, kde kromě Ukrajinců a Rusů žije 21% menšina besarabských Bulharů a 4% menšina Gagauzů. V Zakarpatí žije maďarská menšina. Karpatští Rusíni a Huculové nebyli při oficiálním sčítání počítáni za samostatné národy. A na závěr pár čísel.
HDP/obyv. (PPP): 7800 USD, HDP podle sektoru: zemědělství: 17,5 %, průmysl: 42,7 %, služby: 39,8 % (údaje jsou z roku 2006), nezaměstnanost: kolem 7 %, v roce 2003 29 % obyvatel žilo pod hranici chudoby, inflace v roce 2006 11,6 %, největší exportní partneři: Rusko, Turecko, Itálie; největší importní partneři: Rusko, Německo, Čína, Turkmenistán a určitě Polsko.
Hlavní jazyky: ukrajinština, ruština, rumunština a polština. Náboženství je křesťanské, ukrajinští katolíci a pravoslavní. Průměrná délka života je u mužů 65 let a u žen 75 let.
