IEA: Ropa ještě v nejbližších desetiletích docházet nezačne

Údaje z výroční zprávy agentury naznačují, že katastrofa, kterou měl podle některých teorií vyvolat údajně bezprostředně hrozící „ropný zlom“, se odsouvá do poměrně vzdálené budoucnosti.

Teorie ropného vrcholu či zlomu (oil peak) je založena na předpokladu, že ve chvíli, kdy světové zásoby ropy budou vyčerpány zhruba z poloviny, začne těžba klesat a cena bude prudce stoupat, což odřízne světovou ekonomiku od klíčového surovinového zdroje a začnou „války o ropu“. Podle některých zastánců teorie již ropný zlom v minulých letech nastal, nebo brzy nastane, což bude mít pro svět hrozivé následky.

Údaje IEA jsou pro úvahy o blízkém vyčerpání ropy studenou sprchou. Agentura předpokládá, že před rokem 2030 ke globálnímu ropnému zlomu nedojde – „světu ještě ropa ani zemní plyn nedochází“, konstatuje IEA. Podotýká ovšem, že ke svému vrcholu se ke konci sledovaného období začnou blížit konvenční ropné zásoby; jejich úlohu motoru zvyšování těžby však převezmou nekonvenční zdroje, například kanadské ropné písky.

„Ropa zůstane životně důležitým zdrojem energie ještě dlouhou řadu let, i při těch nejoptimistič­tějších předpokladech ohledně tempa rozvoje a využívání alternativních technologií,“ uvedla IEA.

Spekulace o vyčerpávání ropy v posledních letech zčásti přispívaly k prudkému růstu cen ropy. Nezkušení investoři podněcovaní úvahami médií o „tenčících se zásobách ropy“ uvěřili investičním bankám, které prohlašovaly, že ceny ropy mohou už jít jen vzhůru; svými masivními investicemi pak přispívali k nárůstu, který se nyní podle analytiků ukazuje být neopodstatněnou investiční „bublinou“.

Úvahy o brzkém vyčerpání ropy v médiích se občas zakládají na nedorozumění ohledně takzvaných prokázaných či známých zásob, které v současnosti dosahují asi 1,2–1,3 bilionu barelů; při současném tempu spotřeby by měly vystačit na něco přes 40 let. Zhruba na 40 letech spotřeby však jsou tyto zásoby již celá desetiletí, zatímco jejich absolutní objem se proti roku 1980 zvýšil na téměř dvojnásobek. Tyto účetně vykazované zásoby však z hlediska celkových zásob nejsou zásadní, protože odrážejí hlavně investiční horizont ropných společností. Nalézat nová ložiska stojí peníze a nikdo neví, jak bude vypadat světová energetika za více než 50 let, zejména s ohledem na snahy výrazně omezovat emise oxidu uhličitého.

IEA ve zprávě World Energy Outlook odhaduje úhrnný objem konvenčních zdrojů ropy kolem 3,5 bilionu barelů; z toho již bylo vytěženo 1,1 bilionu barelů a zatím neobjeveno 1,2 bilionu. Další až dva biliony barelů ropy jsou uloženy v nekonvenčních zdrojích. Celkový objem potenciálně těžitelné ropy odhaduje IEA na 6,5 bilionu barelů, což by při současné výši spotřeby znamenalo zásoby na asi 200 let. Ani to však ještě není všechno, protože existuje možnost využívat kapalných uhlovodíků například z uhlí nebo zemního plynu; tím by celkový potenciál uhlovodíkových paliv narostl až na devět bilionů barelů.

IEA ovšem počítá s tím, že těžba se bude stále prodražovat, protože rozvoj nových zdrojů bude nákladnější a pokles produkce na starých polích se bude zrychlovat; to si vyžádá zvýšené objemy investic už jen k zachování současné úrovně těžby. IEA na základě analýzy těžby na 800 polích včetně všech 54 „supergigantů“ odhaduje, že pokles těžby na dosavadních polích bude v příštích dvou desetiletích asi o třetinu rychlejší v případě, že se do těchto polí nebude dostatečně investovat.

Celkové investice do těžby ropy v letech 2000 až 2007 dosáhly 390 miliard dolarů a zvýšily se proti předešlému srovnatelnému období na trojnásobek. IEA přitom zjistila, že náklady na jednotku produkce v té době vzrostly v průměru o 90 procent. Do roku 2012 IEA čeká další vzestup investic na 600 miliard dolarů a reálné výdaje by se v těchto letech měly zvyšovat o devět procent ročně.

Deutsche Bank ovšem v analýze ropného trhu z tohoto týdne upozorňuje, že náklady na těžbu nejsou ničím předem daným, protože jsou výrazně ovlivňovány jednak samotnými cenami ropy jakožto významným produkčním vstupem, a také kurzem dolaru, v němž se ropa obchoduje. IEA zjišťuje, že naprostá většina růstu nákladů od roku 2000 připadala na léta 2004–2007, tedy období prudkého růstu cen. Zatímco ještě v minulých měsících se vzhledem k drahé ropě a slabému dolaru odhadovaly průměrné světové náklady na těžbu na 50–60 dolarů za barel, nyní podle Deutsche Bank zřejmě klesly pod 40 dolarů.

Ceny ropy v roce 2002 začaly výrazně růst z úrovně kolem 20 dolarů za barel a letos v červenci dosáhly rekordního maxima těsně pod 150 dolary za barel. Vysoké ceny vedly k posílení investic do těžby a zároveň k omezení spotřeby a k ekonomickému oslabení, což začalo ropu stahovat dolů. Těžkou ránu pak ropě dala globální finanční krize, která vyvolala silný výprodej na trzích komodit, protože investorům vzala přístup k levným úvěrům. Známky nadcházející světové recese nyní propad dál výrazně prohlubují a tento týden tak ceny klesly již pod 50 dolarů za barel.

Zatímco investiční banky jako Goldman Sachs podněcovaly cenový růst mylnými prognózami brzkého dosažení úrovně 200 dolarů za barel, někteří analytici, například Tim Evans z Citigroup již upozorňovali, že letošní výstup nad 100 dolarů je zřejmě jen bublinou vyhnanou spekulujícími investory, která dříve či později splaskne. Evans již v březnu předpovídal, že ropa klesne k 60 dolarům a nyní se domnívá, že se bude příští rok pohybovat v rozpětí 50–90 dolarů za barel.

IEA počítá s tím, že světová produkce ropy bude muset stoupnout z loňských 84 milionů barelů denně na 104–106 milionů barelů v roce 2030. IEA přitom předpokládá, že těžba ropy a zemního plynu se bude koncentrovat do velkých polí v relativně malém počtu zemí, zejména na Blízkém východě. To ovšem znamená, že stále více budou dominovat národní ropné společnosti, zatímco nadnárodní koncerny budou vliv ztrácet. To podle IEA vyvolává pochyby, zda se budou realizovat investice v potřebné výši. Dobré by tak podle IEA bylo uzavírat partnerské dohody mezi národními a nadnárodními ropnými společnostmi.

IEA celkově předpokládá, že spotřeba primárních energetických zdrojů se do roku 2030 zvýší o 45 procent. I přes kampaně za snižování emisí skleníkových plynů a propagaci alternativních zdrojů se budou podle této prognózy fosilní paliva na této spotřebě podílet stále ještě 80 procenty, což bude jen o něco méně než dnes. Dominantním palivem zůstane ropa, nejrychleji však bude růst poptávka po uhlí.

U spotřeby uhlí IEA čeká růst do roku 2030 o dvě procenta ročně proti zhruba jednoprocentnímu růstu u ropy. Vzhledem k očekávanému zdražování ropy a plynu by se měl podíl uhlí na globální poptávce po energii zvýšit na 29 procent ze 26 procent v roce 2006. IEA odhaduje, že světová těžba uhlí se bude muset do roku 2030 zvýšit o zhruba 60 procent.

Ropná společnost BP loni odhadla, že jen prokázaných zásob uhlí ve světě je tolik, že při současném tempu spotřeby by to stačilo na téměř 150 let.

Zdroj: Finanční noviny

ČTK