Znalostní management
štítek Studium čtení na 2 minuty
S přechodem z průmyslové na znalostní společnost, s rostoucí rolí lidského kapitálu namísto kapitálu finančního a z mnoha dalších důvodů vzrůstá v dnešní globalizující se společnosti nutnost zavedení takzvaného znalostního managementu. Ten může být definován jako cílevědomé řízení jak tvorby, tak hlavně přenosu a využívání znalostí.
Znalosti jsou potřeba na každé úrovni řízení podniku, a to i na té nejvyšší. Dochází tak k propojení znalostní managementu se strategickým řízením, jenž má za následek vzniku znalostního strategického managementu. Pokud hovoříme o vzrůstající roli znalostí, je důležité si uvědomit, co vlastně taková znalost představuje a odlišit ji od dalších souvisejících pojmů, jako jsou data nebo informace. Data představují pouze určité znaky vztahující k dané skutečnosti, případně mohou být uspořádána ve formě databází. Sama o sobě nemají vypovídací schopnost. Jejich význam lze spatřit až v momentě, kdy data účelně zpracujeme a dokážeme je nějakým způsobem interpretovat. V tomto případě již mluvíme o informacích.
Na základě vlastního učení se a poznání získáváme znalosti. Ty manažerům slouží jako materiální podklad k rozhodování. Navíc znalosti disponují takovými vlastnostmi jako je skutečnost, že jejich hodnota s využíváním neklesá, ale naopak roste. Navíc mají znalosti svoji hodnotu, která jim zaručuje možnost, aby se staly zbožím a mohly být obchodovány. Nejsou však znalosti jako znalosti. V teorii bývají znalosti nejčastěji rozřazeny do dvou skupin, a to na znalosti implicitní a explicitní. Implicitní znalosti jsou takové, které se váží na určitý subjekt, osobu, která je získává vlastní zkušeností, učením a praxí. Jako takové mají intuitivní charakter. Explicitní znalosti jsou naopak formalizované. Jejich výhodou je fakt, že se dají sdílet, přenášet a ukládat. Pokud zahrneme osobu manažera, ten by měl být schopen v rámci své kompetentnosti uvolňovat vlastní implicitní znalosti a převádět je na znalosti explicitní. Kromě toho by měl správný manažer kompetentní ve své činnosti vědět, kde dané znalosti získat, které z nich jsou v určité situaci potřeba a jak je možné jich využít. Mimo to je důležitá také kreativita a tvůrčí invence jako objevování něčeho nového, neobvyklého a něčeho překvapivého, co není jen pouhou snahou o obměnu již existujícího. Často dochází k takovým situacím, kdy je pracovníky navrženo několik dobrých projektů, jež jsou ale natolik teoretické, že je téměř nemožné převést jejich realizaci do praktického života. Je tak potřeba umět podat nová a přitom v praxi realizovatelná řešení, dát získaná fakta a své názory do nových souvislostí a tvořivě řešit nově vznikající problémy.
Je všeobecně známou skutečností, že spokojenost s průměrností je špatná a vede jen k dalším problémům. Nikdy nemůže podniku zabezpečit dlouhodobou prosperitu. Je tedy nutné neustále bojovat a usilovat o to, aby se člověk zlepšoval a sledoval nové trendy. To, co dříve bylo nemyslitelné, dnes nabývá na významu. Kromě již zmíněného rostoucího vlivu znalostí je to například důležitost spolupráce v týmech, kde se týmové učení stává týmovým uměním, nebo nabývání na významu virtuální práce.
