Ekonomika (strana 56)

Čínské tržní turbulence FED před blížícím se zářiovým zasedáním příliš nevystrašily. Sporadicky se sice ozývají hlasy pro opětovné odložení prvního utažení měnové politiky od roku 2006  (např. Dudley), většina FEDu však z Číny moc strach nemá. Ačkoliv se pravděpodobnost zářiového utažení politiky v posledních týdnech mírně snížila, silná americká data (trh práce, revize HDP nahoru skoro na 4%, oživení investic atd.) kompenzují v tržních očích i v očích FEDu jak čínské zpomalování, tak i americkou jádrovou inflace na nejnižší úrovni od dubna 2011.

Téměř třicítka českých podnikatelů doprovodila premiéra Bohuslava Sobotku na jeho návštěvě Srbské republiky. Podnikatelská mise organizovaná Hospodářskou komorou České republiky přinesla řadu pozitivních impulzů a konkrétních dohod, a to především díky středečnímu obchodnímu fórum ve městě Novi Sad, kde podnikatelé dostali příležitost k vzájemným jednáním s jejich srbskými protějšky. Podle prezidentů české i srbské hospodářské komory – Vladimíra Dlouhého a Marka Čadeže – se tak ještě prohloubila už tak výborně fungující spolupráce obou podnikatelských komor.

Před dvěma týdny zveřejněný předběžný odhad o vývoji HDP v letošním druhém čtvrtletí dnes doznal upřesnění a rozšíření o řadu detailů, jejichž vložení do systémové mozaiky nám nabízí velmi příjemný obraz aktuálního vývoje české ekonomiky. Její meziroční růst byl potvrzen na 4,4 %, mezikvartální akcelerace dosáhla dokonce 1,0 % (po předběžných 0,9 %).

Čínská centrální banka (PBC) zaskočila v horkuhibernující měnové trhy ohlášením devalvace své měny. Posunutím centrální parity proti dolaru, kolem které může jüan oscilovat, o skoro 2% níž (což je v čínských poměrech přísného řízení kurzu velký pohyb) spustila výrazné oslabení jüanu.

Jestliže v době nejhorší krize a se skeptickým viděním budoucnosti nejen u nás, ale i v celé EU rezonoval tehdy názor o ztracené dekádě, jež nás má čekat, či o tom, že návrat k tempům růstu před krizí je zejména v případě zemí střední a východní Evropy těžko dostižný, nyní se zdá, že kráčíme po zcela opačné ekonomické cestě.

Jestliže mělo být po posledním červencovém týdnu jasněji v tom, kdy FED (poprvé od roku 2006) zvedne sazby, tak není. Růst HDP byl sice po tradičně slabém prvním čtvrtletí v tom druhém lepší, necelých 6 desetin procenta mezikvartálního růstu je však nemastný, neslaný výsledek. Trh práce se dále zlepšuje a nezaměstnanost je, alespoň dle oficiálních měřítek, poblíž plné zaměstnanosti. Minulý týden ve svém prohlášení po zasedání FED řekl, že mu pro zvýšení sazeb stačí vidět „nějaké“ dodatečné zlepšení trhupráce a „rozumná“ jistota, že se inflace ve střednědobém horizontu dostane ke 2%.

Firmy s vyšším podílem žen v rozhodovacích pozicích mívají podle odborníků vyšší zisky a lepší hodnocení na burze. Ženy tak firmě vydělávají více peněz, samy však přitom mají na stejné pozici plat o 22 procent nižší než muž. A když česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) chtěla prosadit směrnici o čtyřicetiprocentním podílu žen v dozorčích radách, narazila. I vláda nápad zamítla. Ekonomičtí experti i vedení českých firem blahodárnost dostatečné přítomnosti žen v kancelářích připouštějí. Zdůrazňují i lepší atmosféru na pracovišti.

Samotný konec července již dále výrazně zredukoval rejstřík aktuálních témat, jimiž se instituce EU v současné době zabývají. Zaměřme se na výběr tří, které vykazují vysokou míru relevance i inspirace pro podnikatelský sektor.

V letošním prvním půlroce se regionu V4 vedlo za dlouhou dobu nejlépe– nejpomalejší mezi kvartální růst HDP byl 0,8% (Maďarsko), nejpomalejší meziroční růst skoro 3% (Slovensko). Na rozdíl od minulosti, kdy byl růst tažen většinou exportem, je navíc faktorem růstu č. 1 po dlouhé době poptávka domácností. Maloobchodní tržby (bez aut) vzrostly od listopadu 2013 v ČR dohromady o 9,3%, v Maďarsku o 8,5%, v Polsku o 7,5%. Znamená to snad, že, podobně jako v USA, stojíme i ve střední Evropě na prahu utažení měnové politiky?Prozatím ne.

Od listopadu roku 2014 stačil Šanghajskému indexu pouhý půlrok k tomu, aby zdvojnásobil svou hodnotu, čemuž samozřejmě nemohl konkurovat žádný z rozvinutých trhů. Čínský trh se postupně otevírá a díky tomu se na čínské akcie vrhají zahraniční investoři. Všichni jsou ale namlsaní a konzervativní investor se musí stále radovat z 15% zisku, který má dnes index za rok 2015. To přeci jen není za 6 měsíců málo.

Lze v souvislosti s nynější eskalací řecké ekonomické a dluhové krize uvést ještě něco originálního? Těžko – z pohledu racionality věcných argumentů již bylo řečeno opravdu vše – v celém názorovém spektru: od krajních stoupenců až po zásadní odpůrce řecké ekonomické záchrany. V posledních čtyřech, pěti měsících jsou nicméně hlavními aktéry politika, totální nedůvěra a rezultující frustrace. Pochopitelně, bez toho, že by si Řecko dekády nezakládalo na problémy, nežilo si nad poměry, nebylo nezodpovědně nedisciplinované a bez toho, že mu to jeho věřitelé byli ochotni nejen tolerovat, ale přímo hradit, bychom o možnostech politického zneužití situace i hrátkách s náladami obyvatelstva na populistickou strunu, beznaději a rozpolcení řeckého národa vůbec nemohli hovořit.