České firmy přicházejí o miliony!

Průměrná přímá ztráta v důsledku hospodářské kriminality dosáhla 34 milionů korun na společnost. A situace se rozhodně neobrací k lepšímu. Více než třetina českých firem utrpěla ztrátu téměř pět milionů korun, zatímco v roce 2005 to bylo jen třináct procent respondentů. Škody, které tento druh kriminality firmám způsobuje, se zdaleka neomezují jen například na zpronevěřené částky. Vedle vysokých přímých nákladů vynaložili čeští respondenti v průměru přes 12,5 milionu korun na řešení situace vzniklé v důsledku hospodářské kriminality. Téměř dvě třetiny společností uvedly, že utrpěly nepřímé škody. Nejčastěji to byl čas, který vedení firmy věnovalo řešení situace, snížení pracovní morálky, poškození obchodních vztahů a pověsti společnosti.

Na prvním místě žebříčku nejčastějších forem hospodářské kriminality se stále drží majetková zpronevěra, kterou uvedlo 38 procent společností. Na druhém místě je korupce a uplácení v 27 procentech případů, což představuje znatelný pokles ze 43 procent před dvěma lety.

„Společnosti si již podle všeho uvědomily, že korupce má velmi negativní dopad na jejich činnost a že proti ní musí tvrdě bojovat. Nicméně i tak zůstává situace v Česku vážná. Více než 30 procent oslovených společností uvedlo, že se během uplynulých dvou let ocitlo v situaci, kdy se domnívaly, že byly požádány o úplatek, a téměř polovina dotázaných společností věří, že ztratily obchodní příležitost, protože konkurent zřejmě úplatek poskytl,“ uvedl Sirshar Quereshi, partner v oddělení Forenzních služeb PricewaterhouseCoopers Česká republika.

Tři podmínky musí být splněny pro spáchání hospodářského trestného činu: příležitost, pohnutka a schopnost zdůvodnit si toto jednání. Mezi nejčastější pohnutky (71 procent) patřila touha po penězích, na druhém místě byla potřeba udržet si nákladný životní styl (59 procent). Celkem 54 procent tuzemských respondentů uvedlo, že pachatelé měli nízký práh pokušení, ve čtyřiceti procentech případů si nebyli vědomi toho, že jejich jednání není správné.

Jak se mohou firmy bránit? Průzkum ukázal, že zavedení kontrol k potlačení hospodářské kriminality nestačí. Klíčem k účinnému boji proti podvodům je propojení firemní kultury, etiky a řízení rizik. Třetina českých společností uvedla, že k trestné činnosti vedly nedostatečné vnitřní kontroly, ale téměř dvě třetiny dotázaných uvedly důvody spočívající ve firemní kultuře: nízkou loajalitu, přílišnou anonymitu zaměstnanců a nejasná etická pravidla.

„Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ řekl Qureshi. K nejefektivnějším kontrolním mechanismům patří interní audit s 18 procenty odhalených případů. Celých 41 procent případů se podařilo zjistit prostřednictvím anonymní informační linky nebo prostého varování. „To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnosti či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm,“ dodal Qureshi.

Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku, zdvojnásobil na 44 procent. A zřejmě se to skutečně vyplácí, protože šestnáct případů hospodářské kriminality v tuzemsku bylo odhaleno právě tímto způsobem. Je to výrazně více než v celosvětovém měřítku (osm procent) a ve střední a východní Evropě (deset procent).

„Hospodářskou kriminalitu nelze úplně vymýtit. Boj s ní připomíná souboj s bájnou Hydrou. Jakmile se vám podaří useknout hlavu jednomu typu hospodářské kriminality, hned se objeví jiný,“ řekl Steven Skalak, vedoucí partner celosvětové skupiny Forenzních služeb PricewaterhouseCoopers. Zavedení kontrol podle něho nestačí „Úspěch spočívá ve vytvoření takového prostředí, v němž kontrolní systémy a anonymní informační linka budou podpořeny jasnými etickými pravidly, zaměstnanci budou loajální a budou vědět, že zaměstnavatel je podpoří, když upozorní na nesprávné jednání, a že naopak adekvátně postihne všechny pachatele, bez ohledu na to, jakou pozici ve společnosti zastávají,“ vysvětlil Skalak. Tato pravidla platí jednoznačně pro firmu jakékoli velikosti – jak pro kolos zaměstnávající tisíce lidí, tak pro firmu s deseti zaměstnanci.

Společnost PricewaterhouseCoopers vypracovává průzkum hospodářské kriminality každé dva roky. Letos bylo dotázáno 5400 firem z celého světa včetně 79 předních tuzemských společností. Průzkum se zaměřil na různé formy hospodářské kriminality včetně majetkové zpronevěry, zkreslování finančních informací, korupce, legalizace výnosů z trestné činnosti, porušování práv duševního vlastnictví a dalších.

Zdroj: Hospodářská komora ČR

Komerční sdělení