Pojištění majetku
štítek Pojištění čtení na 2 minuty
Jedním ze základních pilířů moderní západní společnosti je nedotknutelnost osobního vlastnictví. Ovšem to neznamená, že by všichni tento axióm bezvýhradně dodržovali. A to není řeč jenom o lidech. Třeba nedávná vichřice Emma jistě neměla pro tento princip ani to nejmenší pochopení. Náš majetek je tedy často vystaven nejistým rozmarům náhody, jimž nijak nezabráníme. Pojistka jim taky nezabrání, ale jen dodá patřičnou finanční náplast za vzniklou škodu.
Pod pojištěním majetku si lze představit kdeco a také pod něj skutečně kdeco spadá. Ale obvykle se do něj řadí pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti. Pojištění domácnosti slouží k ochraně domova (lépe řečeno vybavení domova) před různými katastrofami a dalšími riziky (jako třeba vandalismus či krádež). Pojištění nemovitosti zase slouží k pojištění budovy jako takové (tedy „čtyř zdí“), či stavby nebo bytu včetně jejich součástí a příslušenství (více o rozdílech a o souhrnných aspektech těchto pojištění v článku Pojištění domácnosti).
Samozřejmě se nemusí při pojišťování nemovitosti omezovat na pouhou nemovitost. Lze také pojistit i venkovní vybavení domova – jako třeba bazén, zahrada, sad a podobně. Pojišťovny se ani v nejmenším nebrání nezvyklým přáním klienta, hlavní je, že klient hodlá platit. Samotné pojištění nemovitosti nemá obvykle valný smysl, sice kryje stejná rizika jako samotné pojištění domácnosti, ale jakmile dojde k pojistné události, málokdy se stane, že vnitřek domu je nepoškozen (platí to i naopak). Ovšem pouhé pojištění nemovitosti vyžadují např. banky u úvěrů, kde ručíte nemovitostí, tedy u hypoték. To je také obvyklý důvod, proč je toto pojištění sjednáváno. Pojištění stavby je také další možný důvod k samotnému pojištění nemovitosti.
V poslední době se v souvislosti s pojištěním majetku často hovoří o globálním oteplování. Ať si jisté politické autority říkají cokoli, je statisticky nepopiratelné, že počet katastrof, které byly v nějakém vztahu k počasí, neustále stoupá, což lze pozorovat i v ČR na počtu povodní a vichřic v poslední době. Například údaje Münchener Rück hovoří o tom, že zatímco v letech 1950 – 1959 bylo zaznamenáno 13 katastrof, které takto postihly svět, v letech 1990 až 1999 jich již bylo 74. Tento obrovský nárůst se také projevil na objemu peněz, které pojišťovny vyplatily obětím těchto pohrom. Z toho logicky plyne, že pojištění se proti přírodním katastrofám bude čím dál tím dražší ba v některých případech i nemožné. Lidé pak budou muset nést toto břímě sami, což pro mnohé bude jistě obtížné.
Pojištění majetku je také aktuální pro podnikatele, kteří se mohou pojistit taktéž proti katastrofám všech druhů, vandalismu, loupeži, krádeži či ušlému zisku; lze také pojistit nejen majetek podnikatelův, ale i zaměstnancův či případné i klientův. Tady je ale třeba podotknout, že částky, které bude podnikatel platit, jsou nesrovnatelně vyšší, než je tomu v případě domácností, což je ale samozřejmé a obvykle i nevyhnutelné.
