Jak je to se mzdou za práci ve svátek?

štítky Právo Zaměstnání čtení na 2 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Státní svátky jsou v oblibě u zaměstnanců ve všech vyspělých zemích. Buď nemusí do práce a přesto dostanou mzdu, nebo jim při práci ve svátek náleží zákonný příplatek. Jak vysoký je příplatek v Česku a ve kterých zemích mají nejvíce svátků? Dozvíte se v našem nejnovějším článku.

Státní svátky jsou důležitými mezníky v historii země. Každý stát na světě si během státních svátků připomíná významné události ve své historii či náboženské svátky. Pracovní zvyklosti ohledně vykonávání práce ve státním svátku jsou v jednotlivých zemích značně rozdílné. V některých státech je pravidlem, že si ve svátku čerpá zaměstnanec svoji dovolenou. V Evropě však mají zaměstnanci za práci ve svátek příplatek zpravidla ve výši 100 procent. Nejvíce veřejných svátků je ze zemí Evropské unie na Kypru a Slovensku (15 dní), Maltě a Španělsku (14 dní). Nejméně svátků je pak ve Velké Británii a Nizozemí (8 dní).

Na jak velký příplatek za práci ve svátek máte nárok?

Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek je právně upravena v ustanovení § 115 zákoníku práce v platném znění. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jiné dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnavatel však může poskytnout zaměstnanci i příplatek vyšší, například na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo na základě úpravy tohoto příplatku ve vnitřním předpisu. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

V Česku je 12 svátečních dní

Svátky jsou upraveny zákonem č. 245/2000 sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu v platném znění. Rozeznáváme tedy státní svátky a ostatní svátky, ovšem z pracovněprávního hlediska nemá toto rozlišení prakticky žádný význam, neboť u obou druhů svátků se jedná o dny pracovního klidu. Zaměstnavatel může o svátcích nařídit zaměstnanci práci jen výjimečně, v případech uvedených v zákoníku práce.

Státní svátky

  1. leden – Den obnovy samostatného českého státu,
  2. květen – Den vítězství,
  3. červenec – Den slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje,
  4. červenec – Den upálení mistra Jana Husa,
  5. září – Den české státnosti,
  6. říjen – Den vzniku samostatného československého státu,
  7. listopad – Den boje za svobodu a demokracii.

Ostatními svátky

  1. leden – Nový rok,
  2. květen – Svátek práce,
  3. prosinec – Štědrý den,
  4. prosinec – 1. svátek vánoční,
  5. prosinec – 2. svátek vánoční,

Velikonoční pondělí

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí