OECD: Světové ekonomiky příští rok vzrostou na 1,9%

Předpověděla to v pololetním výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která tak zvýšila svůj odhad z červnové prognózy 0,7 procenta. Pro Českou republiku i pro Slovensko OECD čeká napřesrok oživení s růstem shodně o dvě procenta.

„Ve většině ekonomik OECD bude růst pravděpodobně kolísat kolem skromné úrovně,“ uvedl k nové prognóze hlavní ekonom OECD Jorgen Elmeskov. „Máme teď scénář, kde jsme se vyhnuli katastrofě, stále však to je scénář s pomalým růstem a vysokou nezaměstnaností. Až později bude oživení dostatečně silné na to, aby začalo snižovat nezaměstnanos­t,“ dodal.

Spolehlivější oživení čeká OECD až přespříští rok, kdy by všech 30 členských zemí mělo zaznamenat růst o 2,5 procenta. Spojené státy, které jsou největší ekonomikou světa, po růstu o 2,4 procenta v roce 2010 další rok expanzi mírně zrychlí na 2,8 procenta. Země eurozóny posílí příští rok jen o 0,9 procenta, další rok však porostou o 1,7 procenta. Ještě v červnu, kdy globální recese spěla pomalu k závěru, OECD odhadovala pro USA příští rok růst jen o 0,9 procenta a pro eurozónu nulu.

Zdrojem síly budou pro vyspělé země ekonomiky mimo OECD, zejména v Asii a z nich zvláště Čína, uvedla OECD, k níž v Asii patří jen Japonsko a Jižní Korea. Čína po letošním zpomalení růstu na zhruba osm procent zrychlí na více než deset procent, Indie příští rok posílí o 7,3 procenta a Brazílie o 4,8 procenta. S oživením ekonomiky se obnoví i růst světového obchodu, který po letošním propadu o 12,5 procenta vzroste napřesrok o šest procent a další rok o 7,7 procenta.

Pro českou ekonomiku organizace čeká v roce 2011 zrychlení růstu na 2,8 procenta. K postupnému oživení zde podle OECD povedou zvýšené investice a zahraniční poptávka, brzdou růstu však bude slabá domácí spotřeba.

OECD upozorňuje, že českým vládám po dvou podpůrných balíčcích již nezbude prostor pro další zvyšování výdajů a rozpočtového deficitu. Na příští rok jsou sice schválena opatření ke snížení schodku, rozpočtovou konsolidaci však budou dlouhodobě brzdit rozsáhlé nevyřešené výdajové problémy ve zdravotnictví, sociální oblasti a důchodovém systému.

„Prognóza OECD reflektuje mírné zvýšení optimismu na trzích i v ekonomice. Hlavním předpokladem prognóz pro země střední Evropy je zlepšený výhled pro eurozónu,“ reagoval analytik Patria Finance David Marek. Varování podle něj přináší odhady rozpočtových schodků, a to nejen v českém případě. Evergreenem hodnocení ČR je výzva k řešení problémů důchodového systému a financování zdravotnictví, do­dal.

Z hlediska předpovědi růstu pro Česko se OECD dostalo na špičku s tím, že by růst měl být podpořen nejen exportem, ale i investicemi, doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Investiční stimul ale osobně považuje za dost nejistý vzhledem k tomu, že ekonomická krize vytvořila v mnoha odvětvích převis kapacit. Proti rychlému oživení investic mluví i dnes zveřejněná data o stavebních zakázkách, podotkl.

Pro Slovensko odhaduje OECD v roce 2011 výrazné urychlení ekonomického růstu na 4,2 procenta. Země bude těžit zejména ze zlepšení světového obchodu a obnovení přílivu přímých investic. I Bratislava však bude stát před nutností výrazně omezovat rozpočtové deficity.

Elmeskov doporučuje, aby v nynější situaci centrální banky nechávaly úrokové sazby na nízké úrovni a bránily se zejména riziku deflace. Vlády by se podle něj již neměly pouštět do nových stimulačních programů a naopak pracovat na plánech snižování deficitů a zadluženosti tak, aby se mohly začít uplatňovat hned, jak začne plné oživení.

Stav veřejných financí ve vyspělém světě je po finanční krizi a recesi žalostný a hrubý vládní dluh 30 členských zemí by v roce 2011 mohl v průměru překročit 100 procent HDP, tedy ročního výkonu ekonomiky, upozornila OECD. „Zastavení tohoto úpadku je rozhodně nutné a vyžádá si fiskální konsolidaci, která bude ve většině případů podstatná a v některých drastická,“ uvedla organizace.

Co se týče trhu práce, zde OECD čeká příští rok další vzestup průměrné míry nezaměstnanosti u 30 členů na devět procent z letošních 8,2 procenta. Další rok by mohla nezaměstnanost mírně klesnout na 8,8 procenta. V USA má nezaměstnanost ještě nějakou dobu růst nad nynějších deset procent a pro celý příští rok se má zvýšit na 9,9 procenta z letošních 9,2 procenta. V eurozóně však z letošních 9,4 procenta vzroste na 10,6 procenta a v roce 2011 dokonce na 10,8 procenta.

Zdroj: Finanční noviny

ČTK