Alkohol
štítek Nakupování čtení na 3 minuty
Pokud by nějaký malíř chtěl co nejlépe vystihnout personifikovanou postavu západní kultury, tak by „Západní kultura“ určitě měla skleničku nějakého alkoholického nápoje v ruce. Alkohol prostě k nám patří a veškeré pokusy, které chtěly tuto skutečnost nějak v širším měřítku popřít, skončily více méně neslavně (vzpomeňme si na výsledky a (ne) úspěchy americké prohibice v 20. letech minulého století). V určité míře pijeme všichni, a ti, co naprosto odmítají byť i kapku alkoholického nápoje, jsou považování přinejmenším za podivíny. Avšak na druhou stranu je třeba podotknout, že stále více se objevuje, ke spokojenosti hospodských, nezřízené pití, což má za následek nezanedbatelné zdravotní důsledky, na jejichž léčbu jdou peníze, které by jinak mohly být užitečné někde jinde.
Pokud se podíváme hlouběji do historie, ukazuje se, že alkohol s námi byl snad již od dob, kdy člověk byl člověkem. Předpokládá se, že lidé vyráběly fermentované nápoje alespoň od mladší doby kamenné, tedy kolem let 10 000 před Kristem. Ve starověkých kulturách měly alkoholické nápoje velký význam lékařský i rituální, např. v Egyptě bylo víno i pivo označované jako dar boha vína Osirise, podobně tomu bylo v Řecku, kde byl Dionýsos, bůh vína a radovánek (stále je řeč pouze o fermentovaných nápojích, tedy hlavně o různých druzích piva a vína; destilované nápoje přišli na řadu až mnohem později – první pokusy se datují do roku 2000 př. Kr., ale skutečná destilace byla provedena až ve 12. století arabskými alchymisty). Již ten fakt, že staré kultury měly bohy alkoholických nápojů, dokazuje, jaký význam mělo pití v těchto dobách. Na druhou stranu je třeba říct, že i tehdy byl kladen velký důraz na umírněné pití, ale je třeba uvést, že ne všemi a ne vždy – někdy bylo nezřízené pití a radovánky považovány za určité mystické přiblížení se k božstvu, jako třeba v orgiastickém dionýsovském kultu (také intelektuální otec asketismu Platón v dialogu Symposion popisuje hostinu, kde se všichni účastníci neskutečně opíjí a přitom objevují nejhlubší pravdy). Po pádu Římské říše to byly hlavně kláštery, kde se starali o produkci alkoholických nápojů, které sloužily především k obřadním účelům. Od novověku s rostoucí populací a bohatstvím obyvatelstva vzrostl i problém alkoholismu. Autoři 19. století píší o problémech nižších vrstev společnosti a dávají alkoholu ne moc lichotivé názvy jako třeba zabiják. Jak již bylo řečeno, ve 20. století bylo podniknuto několik pokusů, jak zákonně omezit stále vzrůstající konzumaci alkoholu, avšak místo toho, aby lidé přestali pít, tak pili skrytě a pašeráci alkoholu si přišli na neuvěřitelné peníze. V současnosti je velmi přísně pohlíženo na pití mladistvých, ale pokusy zakázat konzumaci alkoholu úplně se vyskytují v západní kultuře jen zřídka.
V současnosti, podle údajů Světové zdravotnické organizace, vypije člověk starší 15 let průměrně 5 litrů čistého alkoholu na hlavu (toto číslo již alespoň po 30 let stagnuje), do této statistiky jsou ale započítány i striktně abstinující země. Podle regionů jsou největší pijani v Evropě, kde každý vypije 8,6 litrů čistého alkoholu ročně, druzí jsou v Americe (myslí se obě Ameriky – Jižní i Severní) se 7 litry, Austrálie a přilehlé oblasti jsou 3., protože ročně vypijí 5,5 litrů, dále již čísla nejsou tak vysoká: v Africe vypijí něco přes 1,3 litru a v Jihovýchodní Asii něco přes litr; jak se dalo čekat jako poslední je Blízký východ s pouhými 0,3 litry na hlavu ročně. Na těchto číslech je dobře vidět, jaký světonázor převládá v jednotlivých regionech a jak se to odráží na konzumaci alkoholu.
Alkohol pro většinu z nás slouží jako nějaký katalyzátor zábavy. Jakákoli oslava či párty se plánuje, tak jedna z prvních věcí, která se řeší, je to, co se bude pít. Jako kdybychom se už ani sami bavit neuměli. A obzvlášť to platí v našich končinách, kde se ročně vypije přes 16 litrů alkoholu na hlavu, tedy více než trojnásobek světového průměru. Takové ohromné množství znamená ovšem také ohromné množství zdravotních problémů a ohromné množství financí vynaložených na léčení těchto problémů. Takto jediní, kteří budou mít zdravá játra, budou Afričani a Asiati.
